Pane Hewlite jste úžasný a docela Vám závidím. Mě tenhle dar vidět věci košatěji a umět o tom vyprávět nebyl dán. Bohužel.

A já zase věřím, že každému z nás byl dán nějaký dar, něco navíc, co jiní nemají - jen je třeba jej objevit a pěstovat jej. Věřím, že i Vy nějaký máte.

Každý se nějak baví.

Na tom něco je.

Ubohé.

Pane Boku, to nestačí napsat jen takhle. To musíte trošku rozvinout. To je stejný, jako když jednou za mnou přišel cestující a řekl: "Sedačka!" No a co s tím pak máte dělat. Víc jsem z něj nevyrazil. Ale co se stalo potom, to mi vzalo dech, protože jsem to nikdy neviděl.

Co Vám přišlo ubohé? Ten stařík, já, ta tramvaj, Anděl, deset minut po půl dvanácté? Nenechávejte mě na pochybách. Třeba jste se jen spletl a při neděli po kázání jste chtěl napsat: u Boha.