Asi mám k ruštině co říci, žila jsem 13 let na kolonádě v Karlových Varech. Nejde o jazyk, ale nositele. Zpočátku bylo setkávat se se slušnými, vzdělanými lidmi. Posléze nastoupila garnitura střední třídy (pokojské, nižší zdravotnický personál), která se v MHD i obchodech projevovala velmi arogantně a povýšeně, drze. Studovala jsem ruštinu 12 let (včetně VŠ), ale po zkušenostech v KV jsem s nimi už odmítala komunikovat. Na otázku: "Gde nachodít sa gastiníca Bristol?" jsem jen rukou naznačila směr a zařvala: "Tam!" Při procházce se zlatým kokršpanělem před Thermalem, tři nařvaní jedinci: "Děvočka, prodajoš sabaku?" Jen jsem zařvala NIKAGDA. A po brigádě na pokladně v Albertu musím říci, že nejvíce nepříjemné a protivné zákaznice jsou ty rusky mluvící (Ukrajinky ?, sestřičky a pomocný personál z blízké nemocnice?). Léčí si mindrák, přišly za prací v pořádku, ovšem chovají se jako Putinovy sestry. Tu povýšenost, aroganci, abys pohledal; a že by se snažily promluvit česky? Za nic!

Problém a riziko je o to větší, že jsme malý národ. Něco jiného je 300 milionová Amerika (US). Takto stále víc získáváme punc východní země a v tomto za to Zeman zas tak moc nemůže.

Ano, rustina zni dnes vsude.

Dokonce kdyz si vyrazim k Dunaji, sedi tam skupinka lidi mluvicich rusky.

Jen mam obavy zda nebudou takovymi sudetskymi Rusy v Evrope.

A jmeno Milon Cepelka neni zas tak caste. Neni to tentyz, ktery kdysi v rozhlase tenkrat nemoderoval, ale uvadel porad pro vojaky v nedeli se neveli?

S těmi sudetskými Rusy mě to už tolikrát napadlo.

Jak praví lidová moudrost: "Přicházejí-li dva nebo tři cizinci, jsou to hosté. Přichází-li jich více, jsou to nepřátelé."

To je pravda, a taky se tomu svět mění, a špatně mění.

Souhlasím, že by se hosté v naší zemi měli naučit naši řeč a týká se to i slovenštiny, která je teď často slyšet v našich seriálech nebo reklamách, např. Mádl a brambory.

Tak ta slovenština - ano je to jiný jazyk. Sopusedního státu. A mladí slovensky už nerozumí. Ale přeci jenom nějakou tu společnou minulost máme (truchu jinou společnou než s Ruskem), tudíž té slovenštině bych se tolik nebránil.

Je zvláštní, že Češi, kteří emigrovali do jiných zemí, se jazyk hostitelské země vždycky naučili, a dokonce v něm excelovali, jako Hugo Haas nebo Jiří Voskovec. Učit se jazyku země, kde žiju, je povinnost.

Je, a právě že se to nedělá, vznikají z toho nedorozumění. Ono tím jazykem, nejen že rozumíte tomu člověku, ale víc chápete jeho zvyky a kulturu.

Tu větu o Kauflandu a Ukrajincích jsem napsal já a nešlo mně v ní ani tak o to, že tam pracují Ukrajinci, jako spíše o to, že mně ti Ukrajinci nerozumí co že po nich chci, když od nich potřebuju poradit, kde najdu tu kterou věc.

Ano, ta čeština by byla potřeba. A skutečně narážel jsem na Váš článek. Víte, člověk by asi neměl dávat druhým do závorek, co je od člověka zřejmé. Já třeba Vás osobně považuji za slušného člověka a vím, že stejně jako já pravděpodobně soudíte člověka podle skutků, nikoli podle národa.

Máme tady ve vesnici paní původem z Německa, odmítá mluvit svou rodnou řečí a jen výhradně hovoří našim jazykem. Škoda, tak bych si potřeboval znovu procvičit ztrácející jazykovou schopnost. Ruština kolem, by mi asi nevadila, ale co mi vadí je neadekvátní počet Ruských zaměstnanců na jejich velvyslanectví a popravdě neznám důvod proč jích není stejný počet jako našich v Rusku....

Tak je jich hodně, někam se musí vrtnout. Ale měli by vědět, kde jsou doma, ne ten domov tvořit z domova někoho jiného.

těm co připomínají srpen 68 je třeba připomínat Lidice

A takhle by se dalo pokračovat dál a dál do minula, ale i tak bychom si příklad měli brát - a ne tak příklad, jako spíš srovnávat, jestli se lidi toho a toho národa někam posunuli. Každý se může změnit, a vnuk by neměl být souzen dle děda.