- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Kolik lidí se tu dožije pětistovky? Takže - velké blahopřání!!!
Děkuju - ale dožije, není zase tak moc. Když na to máte nervy.
Téda, to je ale krásný číslo! Tak ať Vám to píše dál
Děkuju, takový pěkný kulatý. Se psaním dál se budu snažit.
Už tady moc blogů nečtu, tak max. 2-3, mezi nimi je i ten váš. Gratuluji k pětistovce a těším se na další články
A tohle potěší. A děkuju. Když někdo napíše: moc nějakou věc nedělám, ale díky vám ji dělám alespoň trochu - to je pro mě skoro jako malý zázrak a důkaz, že to má smysl, co já dělám. Ještě jednou díky.
Jsem rád Vaším čtenářem i občasným diskutérem
A já vám za to děkuji - diskutérem jste takovým rázným, takovým přísným - ne ve smyslu nějakých našich neshodů. Prostě s vámi diskutuju rád.
Pavle, blahopřeju k jubileu a díky za krásné shrnutí. Za sebe prosím, pište dál. Ať už sršíte vtipem nebo trpíte depkou, máte co říct. A buď se řehtám, nebo přemýšlím. Oboje potřebujeme.
Povím Vám příběh, který se vskutku stal (a nevyprávěl mi ho G. Taxis Taylor). Kolegyně před lety přišla o 17-letého syna, mělo to souvislost s klíštětem. Začala psát, ale jen pro sebe. Po letech je vyrovnaná a říká, že se z toho průšvihu „vypsala“. Možná je tam paralela s Vámi, nevím.
Tomu věřím, že se dá z mnohého vypsat. Rekapitulujete, prožíváte mnoho znova, a třeba i jinak. Mně to pomáhá, proč by nemělo i jiným. Mnoha lidem kolem sebe říkám, aby psali. Psaní je terapie. Steven Spielberg (o něm jsem psal maturitní práci) říkal, že nepotřebuje pomoc psychiatrů, protože ji nahrazuje točením filmům. Pokud si dokážeme stvořit svoje radosti, umíme i smutek, a když to umíme stvořit, částečně je i ovládáme.
Děkuju za blahopřání a slibuji, že psát dál budu.
Pavle, tak si tu pětistovku pěkně promaroďte, a kupte si za ní něco na zub!:-D
A hlavně, do další pětistovky hodně štěstí ve všem co Vás potká v životě:-)), abyste měl o čem psát.
A pěkný postelový víkend!
Děkuju, už to začalo, jako s tou postelí, takže kontrola: Pití - je, počítač připojen, deka navíc blízko, víc pod hlavou, ano - čokoláda zatím v lednici, knihy poblíž, zápisník, propiska - ano, to půjde.
blahopřeju Ti k pětistovce, Pavle
Samozřejmě gratulace, ale i trochu výtka. Přece jen mě trochu mrzí, když se zapojím do diskuze někomu, kdo neopětuje diskuzi u mne. Trošku mi to zavání sebestředností. Ale není to jen z vaší strany, týká se to více blogerů, takže nic ve zlém, jen vyjadřuji svůj názor, jak je tu zvykem.Přeji výdrž a odvahu do všeho, co podniknete
No ono diskutovat - a sebestředný... Jsou třeba lidi, kteří Vám v diskuzi vůbec neodepíšou, to já jsem zase ten, co odepíše na všechno, většinou první den, pak už moc diskuze nesleduju a jedu dál. A toho času, co tím strávím. nebudu lhát, že čtu všechno od všech, při svých časových možnostech, kdy jezdím, píšu a píšu něco jiného, a odpovídám, a jezdím - tak toho moc nestíhám. Ne, že bych se tím omlouval, ono tak to prostě je.
a to je krásné
A co rýmička? Už je dobře ne?
A děkuju - no není, přišel jsem o hlas, ale to nevadí, už se těším do postele, přeci jen si zamarodím, se vším všudy, i s tou nemocí.