Předně se sluší pogratulovat. Je to úctyhodné číslo a svědčí o Tvé vytrvalosti, píli, zarputilosti a takém nesporného talentu, kterému schází, snad jen pomyslná třešnička na dortu v podobě vydané knihy. Známe se drahně let a ty blogy jsou tak trochu i o nás dvou...je v nich všechno to o čem jsme diskutovali, prožívali , neboť je v tvůj život ať už osobní, nebo i okolní svět. Byls to Ty kdo mě přesvědčil psát i do tohoto rybníčku a zajímat se o blog jako takový. Nikdy jsem nevydržel být pravidelný. A právě tady vynikne ta tvoje neuvěřitelná touha v psaní. Potřeba, něco jako vzduch, kyslík, bez něhož se neobejdeme. Tak Ti přeju, ať stále fouká...

A já ti děkuju, Péťo (trochu na Kotlářce brečím), tohle jsem od tebe nečekal. To je skoro jako vyznání. Moc hezké, a děkuju. Moc děkuju.

Díky vám, Pavle,...i iDnes

Díky prostě všem, i Vám.

Gratulace, pro mě "pomyslný a vysoký kopec." No, moje blogy jsou prozatím "mladé", na rozdíl ode mě. Parafráze...)))

Mladé, ale čtivé a lidem se líbí.

No dobrý! Pětistovka je taková hezky kulatá...třeba se potkáme i v tramvaji, nejen takhle virtuálně!

No třeba ano, člověk nikdy neví.