Když potkáte na palubě Českých drah námořníka
Já patřím více k těm, kteří rádi napíší i o tom lepším v tomhle světě, než abych si léčil svoje komplexy – ano, uznávám, Českou televizi nemusím a stěžoval si... tady, a taky říkám, že patřím k těm více, ne zcela, že nekandiduju na Ježíše, abych byl tak zcela pořád pozitivní.
Občas cestuji vlakem a musím říci, že nemám na České dráhy nějaký zvláštní názor. Jinými slovy, dle mého funguje, jezdím včas, nemám ve vlaku problémy cestujícími ani se zaměstnanci, takže jsem spokojený, a nemám potřebu o tom více svět informovat.
Až do nedávna.
Mám na tenhle svět svůj názor a ve zkratce zní, trochu vánočně, že mnoho lidí se drží davu a bojí se projevit své vlastní já. Říkám tomu, že se bojí rozevřít křídla, a raději je nosí přitisknutá na zádech a přemýšlí, jak se co nejlépe chovat obyčejně, aby si náhodou někdo o něm nemyslel nic špatného. Je to taková povaha Čechů, držet se většiny a nepřesahovat. Já jsem sice taky Čech, ale už dávno kašlu na to, co si o kdo mě myslí, jak mě soudí, a snažím se chovat slušně ke všem, přestože vím, že jakmile budu některým k nepotřebě (a to se ke mně dřív chovali slušně a mile, když mě potřebovali), už zase pro ně budu onen kretén, co je divný. V lepším případě zvláštní. V horším – ten debil.
Jsem proto rád za každého, kdo projevuje sám sebe ve vnímání sobě vlastním, přirozeně v legálních rovinách bez porušování zákona, a hodlá lidem kolem sebe udělat trochu radost. Je pravda, že lidská otevřenost lidi kolem spíše děsí, ale je to jejich problém, že jsou stále tak šedí a nezáživní, a tak i dobu kolem barví do šeda a nezáživného tónu. O to je mi statečnost podobných lidí milejší, protože jdou s kůží na trh – a úplně moc nejvíc nejvíc jsou mi lidé, kteří za to nic nechtějí.
Cestoval jsem vlakem a přišel průvodčí. To by nebylo tak nic divného, to se ve vlacích děje. Ale tenhle průvodčí přišel a pozdravil. To taky není nic divného – jenže tenhle průvodčí přišel, pozdravil, představil se a oznámil, že by rád zkontroloval naše jízdenky. To už tak normální není – a jenže to taky nebylo všechno.
Pan průvodčí nejen že se usmíval, ale s cestujícími pohovořil, řekl nějakou zajímavost nebo humornou narážku o místě, kam měl dotyčný jízdenku, přičemž z něj dál sálala pozitivní energie a ochota s lidmi být – a to není v dnešní době nic, s čím byste se potkávali na každém kroku.
Pravda, lidi byli trochu z přístupu pana průvodčího zmatení (ano, nejsou na tohle u nás zvyklí), ne však tak já, což některé čtenáře nepřekvapí, neboť i já se chovám k Váženým klientům dopravního podniku s úctou. A taky vím, jak moc musíte skousnout, když na vás lidi koukají za vaši vstřícnost nechápavě.
Jsou řeči, že lidé by ji rádi – houby, bojí se jí. Pokud se k nim chováte slušně, začnou se ošívat a rozhlížet se po skryté kameře. Byli by radši, kdybyste na ně sprostě křičeli, než se chovali s úctou.
A jelikož vím, jak to mají jemu podobní lidé těžké, stalo se, co se stát muselo, a to když pan průvodčí přišel ke mně, zvedl jsem se, uklonil a řekl jsem mu, Dobrý den a že jsem Pavel Hewlit a že jsem klientem Českých drah a rád bych mu předložil jízdenky.
A pan průvodčí byl rád, a lidi taky, ačkoli se rozhlíželi po kamerách, a pan průvodčí mi za to poděkoval a podal mi ruku a já ho objal, až se dojal a dojala se i poblíž sedící dáma, a to tak, až se začervenala, asi proto, že ho neobjala taky, a všechno mělo takový hrabalovský nádech, a pan průvodčí dál kontroloval lístky a vyprávěl, že před tím pracoval na lodi, na velké zaoceánské, že tam kdyby se takhle k lidem nechoval, dostal by padáka, a já pochopil, kde se to v něm tohle všechno bere, že některé školy tam venku budou pořád lepší než ty naše, kde se pořád učí, Střádej si a hrab si, jen do vlastní kapsy – a pak pan průvodčí odcházel a rozloučil se všemi popřál šťastnou cestu tam, kam jedeme, a já toho byl plný, že jsem musel zatleskat.
Čímž se dostáváme k závěru:
Pan průvodčí ví, kam se točí svět, tak mi řekl, že když tak hezky plácám, jestli by nebyla i nějaká pochvala, že by bylo hezké, aby i jeho zaměstnavatel věděl, jak se chová, a já mu moc rozuměl, protože tohle znám ze svého zaměstnání, protože tramvaje mají za sebou milion jízd a nebýt kolegy, který našel malému ztracenému turistovi rodiče a náhodou měl zapnutou kameru, nikdo o nás nic hezkého neví, a tak jsem mu slíbil, že to jeho podniku napíšu a že pozná, že to bude ode mě.
Což jsem taky splnil. Znáte to – lidi toho v první moment naslibují, a pak skutek utek. Proto taky tenhle článek berte jako třešničku na celé té pochvale námořníkovi, který se ocitnul na palubě vlaku a chová se k nám, jako bychom byli jeho pětihvězdičkoví cestující se sklenkou šampaňského v ruce a pluli někam do exotické země a hrála nám k tomu kapela tudy tudy důůů.
Pavel Hewlit
Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je
Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.
Pavel Hewlit
Ta válka muší bejt, to Vám poudám
Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.
Pavel Hewlit
Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze
Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.
Pavel Hewlit
Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj
Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.
Pavel Hewlit
Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty
Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Prodej rodinného domu, Hwiezdoslavova, Rakovník
Hwiezdoslavova, Rakovník - Rakovník II
4 290 000 Kč
- Počet článků 943
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1435x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz