Něco málo o pedofilech (a obětech)

11. 10. 2018 12:38:12
Tohle téma se opravdu moc neukazuje - asi pro jeho nepříjemnou pachuť v něm. Lidé nemají rádi témata, u nichž si musí pro uklidnění říkat: "Tohle se nám stát nemůže!" Mně se to taky nestalo - ale můžu vyprávět za někoho, komu ano.

Takže vyprávím za J.:

S úchylnými lidmi jsem se potkal už jako malej. Dokonce v krátkým časovým úseku. Bylo mi osm, když jsem chodil do skauta. Nijak mě to nebavilo, ale než mě vyrazili pro neschopnost (nebo jak by se řeklo, pro nepřeklenutelné rozdíly), jel jsem s nima na tábor.

Bylo to někde na severu, u Rumburka. Pamatuju si, že jsme bydleli v indiánských tepee a vedle byl rybník a v něm žili raci, takže muselo jít o skutečně čistou vodu a prostředí. Měli jsme dva vedoucí. Nevzpomenu si na jména, i když všichni dostávali debilní přezdívky. Mně říkali Žabáček. To nezapomenu. Klidně mi mohli říkat Víla Análka, pojmenování by vyšlo na stejno.

Ten jeden vedoucí byl docela v pohodě. Hrál na kytaru a jezdila za ním kočka s dlouhejma černejma vlasama (říkal jí Princezna brazilská), občas si s ní odskočil do lesa na procházku. Dalo by se říct, normální chlap. Druhej už tak normální nebyl.

Ráno jsme se koupali nazí. Chodili v plavkách celý den a hráli hry, při nichž jsme se dotýkali. Vždycky vypadají nevinně a zábavně.

Třeba hra na rodeo, pravidla jsou jednoduchý. Jdete na čtyři jako děvka, někdo na vás nasedne a vy se ho snažíte vyhodit ze sedla. Držet se smíte jen za lem plavek. Já byl lempl, takže jsme nikoho neshodil, ale druhej vedoucí si dával záležet, aby svýmu jezdci zatopil – byl hřebeček nespoutanej. A kluci se chtěli udržet, tak frajerovi rukou zajížděli dál za plavky a snažili se vydržet.

Asi frajer pochopil, že já ho mám na háku, a rozhodně nechci u nějakého skauta zůstat, takže mi dával čočku. Jednou na večer přišel do stanu, když jsem se převlíkal do tepláků. Měl jsem zrovna na sobě jenom tričko. Projel mě pohledem a pak popadnul, že musím jít hrabat suchou trávu z placu na nástup.

Jako vyjukaný děcko dost věcí neřešíte, takže dostanu hrábě a jdu hrabat. Žížalka mezi nohama mi visí, prdelka třese a on se na mě dívá opřenej o zkurvenej totem. Nic nedělal. Ne že by si ho prohrábnul, pohonil, jak se říká narovnal koule, ne. Jen se díval. Kdo mě tam z kluků zahlídnul, zasmál se. Víc nic. Nikdo nepřiběhnul, aby mi podal trenky. Děcka se chtějí vyrovnat svým vzorům.

Druhýho úchyla jsem potkal o rok dva později. Chodil jsem do takový starý pískovny, kde se dalo na několika metrech čtverečních předstírat, že jste na nějakým romantickým místě. I když u skauta jsem skončil a byl tam za vola, něco ve mně klučičího bylo, tudíž jsem pořád toužil po ohýnku a romantice, ke který jako malej kluk nepotřebujete moc.

Čekal jsem tam na spolužáka. Běžely prázdniny a v Praze moc spolužáků nezůstávalo. Ne že bych si s tím klukem rozuměl na sto procent, ale byl v Praze a člověk se necítil tak sám. Vlastně patřil úplně jinam než já. Už hulil, měl pornočasáky, jednou svý mámě štípnul vibrátor a dotáhnul ho do školy. Učitelka ho zabavila – a co vím, druhej den si pro něj majitelka přišla.

Tak jsem na něj čekal. A vidím, že se blíží. Má na sobě koženou bundu, i když bylo teplo, a kalhoty. Dokonce jsem snad zamával a on odpověděl. Až za chvíli koukám, že to není on, jen má podobný hadry. Jinak je to starej chlap.

S tím starej je to taky na hraně. Dítěti každej dospělej přijde starej a je jedno, jestli mu je pět a dvacet nebo šedesát. Ten chlap o mně celou dobu věděl. Já si ho všimnul, až když jsem zvednul hlavu od ohniště, v němž jsem se snažil rozfoukat plamínky. Moc dřeva okolo nebylo, papír byl mokrej, a tábornický věci mi fakt nešly. Seděl na svahu, za křovím a koukal. Asi dost podobně, jako vedoucí opřenej o totem. Trochu jsem se ho bál. Přeci jen historky o zlých pánech se znali od pradávna a věta, že nemáte nikam chodit s nikým cizím, je evergreen.

Já neutekl. Zmizel sám. Tedy myslel jsme si, že zmizel. Teď vím, že na mě čuměl dál. Ještě jsem nevěděl, jak věci v lidech rostou (ha ha) a jak se touhy stupňují – léty nebo minutami.

Nakonec jsem chlápka zahlídnul tak třicet metrů napravo, jak chčije u stromu. Na tom chcaní mi přišlo něco divnýho. Měl spuštěný kalhoty až ke kotníkům a chcal jako malej parchant. Asi vycejtil, že se na něj dívám (neb mě po očku sledoval), a najednou se prudce otočí, ruce dá podél těla a zavrtí se jako tanečnice u tyče. Vidím i na dálku černý chlupy a mezi nimi hadici. Přijde mi velká. Dětem přijde všechno velký. Ruce plandají a on se vrtí a hadice poskakuje sem a tam, jako by házel lasem.

Nepamatuju si, co bylo dál. Nic zvláštního na zapamatování. Takže nevím, jestli stříkal nebo pouze předváděl. Ani se nesnažil víc přiblížit. Pozdějc přišel spolužák, ještě s jedním týpkem, a my jsme šli na konečnou autobusu sbírat vajgly na pokouření.

Je to už dlouho. Obojí je už dlouho, ale já si zážitky pořád pamatuju. Asi jsem nějaký věci odfiltroval, ale kostra je pořád stejná. Někdy si tak říkám, jak si tihle úchyláci vybírají svoje, ne oběti, nýbrž svoje cíle. Co je tak na vás začne zajímat, a proč právě vy? Dlouhou dobu bych se sázel, že v tom hraje dost roli náhoda, dneska už bych se do sázky tolik nehrnul. Někdy něco v těch druhých vycítíte.

Vycítíte a pak si možná rozumíte. A společně kráčíte do pekla.

Autor: Pavel Hewlit | čtvrtek 11.10.2018 12:38 | karma článku: 23.04 | přečteno: 1389x

Další články blogera

Pavel Hewlit

Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je

Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.

16.11.2022 v 22:36 | Karma článku: 33.09 | Přečteno: 1992 | Diskuse

Pavel Hewlit

Ta válka muší bejt, to Vám poudám

Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.

16.11.2022 v 16:19 | Karma článku: 36.43 | Přečteno: 940 | Diskuse

Pavel Hewlit

Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze

Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.

9.11.2022 v 14:45 | Karma článku: 26.30 | Přečteno: 483 | Diskuse

Pavel Hewlit

Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj

Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.

5.11.2022 v 1:22 | Karma článku: 44.98 | Přečteno: 6722 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Václav Kunft

Velký pátek

Otevírání hor a vydávání pokladů nemá nic společného s křesťanským Velkým pátkem. Je to stará pohanská tradice spojená s příchodem jara. Mytologické téma je smrt a znovuzrození.

29.3.2024 v 11:12 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

David Snítilý

... a co je vlastně normální aneb nudné vztahy

„A je sexy ten Váš kamarád?“ provokovala Marka Tereza. „Ne tak jako já," kasal se Marek. „Sexy s tímhle pivním mozolem?" poukázala na jeho zvětšujícího se milana. „To není pupek, to je charisma," oponoval nádherné femme fatale.

29.3.2024 v 7:40 | Karma článku: 9.79 | Přečteno: 153 | Diskuse

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 154 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 15.51 | Přečteno: 207 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.54 | Přečteno: 200 | Diskuse
Počet článků 933 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1406

Třeba nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit, rozplakat, donutit, abyste se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit. Třeba.

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...