Řešení rasismu jako humoru za socialismu
Nedorozuměním není ani tak samotný článek, nebo články, u nichž jsem si zvykl na zablokovanou diskuzi a nemožnost se vyjádřit. Z jedné strany chápu, že redaktorům se nechce pracovat přes čas na jedné jediné diskuzi a vyhazovat urážlivé věty – nicméně, jak jsem zjistil, i automat funguje v tomhle dobře a nedávno mi zamítl automaticky zveřejnit diskuzní příspěvek obsahující slovo Pojeb.
Já bych ty diskuze pouštěl. Přeci jenom jejich zakazování považuju za přilévání oleje do ohně, jehož síla se rovná síle výbuchu malé bomby. Lidi už by sami měli rozlišovat, čí příspěvek v diskuzi je vadný, který naopak zase mluví o globálním problému rozumně, a který je už na hraně. Měli bychom se poznávat mezi sebou. Že to neděláme, je náš problém, na nějž jednoho dne pravděpodobně šeredně doplatíme.
Je pravda, že doba postoupila do části historie, kdy se ten a ten člověk nemůže o některých věcech vyjadřovat, jak bych chtěl. Bohužel, nemůže ani poukázat na přímá fakta a zřejmé případy, neboť by hrozilo, že by se dotkl palčivého problému, o jehož řešení třeba i někdo nestojí.
Napsal jsem o tom v jedné diskuzi příspěvek, že si myslím, že tyhle nepokoje jsou vyvolávané uměle a mají za úkol přivolávat konflikty. Proč? Asi otázka moci a peněz – lidé, kteří dokážou poštvávat, už jiné hodnoty nemají.
Je zajímavé, že jsem na příspěvek získal kladnou odezvu – a dokonce i od člověka (a teď mi promiňte ten hloupý vysvětlující dovětek) s jinou barvou kůže.
(Dovětek je hloupý, poněvadž o barvy mi opravdu nejde. Jistě jste si všimli mé nedávné delší nepřítomnosti zde. Byl jsem nemocný. A v té nemoci jsem nejprve byl mrtvolně bílý, pak rudý, pak zelený, nakonec místy hnědý /to nebudeme rozpatlávat/, přičemž ještě chvílemi flekatý – a vidíte, nijak jsem na sebe zvláště nepohlížel.)
Ačkoli doba sama je zvláštní. Zjistil jsem, že pokud musím někde něco řešit a při tom řešení je možnost, že bych mohl být za své jednání hnán k jakési zodpovědnosti, připadám si jako autoři divadelních her anebo scénářů kdysi za socialismu, kteří se snažili na něco upozornit, vypíchnout, třebaže by se hned za to nestali terčem kritiky a perzekuce komunistického systému.
Příklad:
Já v tramvaji. Nic nového, už jste si zvykli. Linka nám projíždí z Palmovky na Florenc a ve voze je živo. Je zajímavé, že onu živost tvoří malá skupinka, která se veselí zpěvem, hlučením, a co je horší i ne příliš fér poznámkami na skupinku větší, mlčící. Jak vidíte, nic o barvě kůže. A tahle zpěvná skupinka chytá slinu a už minula určitou hranici a do větší skupinky naprosto otevřeně šije. Asi trpí jakýmsi komplexem, poněvadž poukazuje na to, že někteří v té skupince jsou zelení, mrtvolně bílí, rudí, někteří mají dokonce fleky.
Tak se holt zastavilo a já vyjdu z kabiny a koukám se na slečnu a ona na mě a já povídám:
„Zpíváte hezky, slečno, ale to áááá, jak taháte nahoru, je dost falešný a rve to uši!“
A víte, co se stalo? Nastalo ticho. A víte, proč nastalo? Protože jsem narušil rovnici. Ono nešlo o zpěv, ono nešlo o narážky, ono nešlo o porušování Městského přepravního řádu – šlo jen a jen o provokaci. A jakmile z té provokační rovnice vypadlo, že byste se vyprovokovat nechali, ztratil se i samotný zájem provokovat. Funguje to. Vzhledem k mému povolání a situaci kolem nás, tohle musím aplikovat často, a většinou s pozitivním výsledkem.
My děláme spoustu věcí špatně. Provokujeme se – a druhé strany se provokovat nechají. Někdy přímo po tom i touží. A do toho jsou lidi, kteří tyhle provokační rovnice přikrmují.
Nehodlám tu volat po anarchii, která by nezájmem mohla nakonec na všech stranách vzniknout, spíš po jiné cestě – poněvadž v místě, kde jsme, už nám nepomůže pouze víra a modlitby, aby všechno dobře dopadlo.
Musíme se poznávat. Víc se poznávat. Někdy přimhouřit oko (z obou stran, a to chce už hodně velkou dávku tolerance), někdy hledat společný jazyk a gesta. Osobně si myslím, že lidi nejsou špatní. Jsou spíš hloupí a nedokážou pochopit, že rozdíly kolem nás jsou jenom pozůstatkem čehosi dávného a přežitého, co by mělo odejít, dokud je možnost, že onen odchod bude ještě s potleskem těch druhých. A to mluvím o všem, globálně. Každý si tam dosaďte svoje.
Protože my se měníme a měníme se pořád. Někdy jsme dokonce mrtvolně bílí, pak rudí, pak zelení, místy flekatí – a pokud se už nepochopíme, může se stát, že všichni dopadneme jako já při nemoci, že se probudíte, máte horečku, pod sebou zvláštní pocit uvolnění a uvědomění si, že na pyžamu v oblasti hýždí jste taky změnili barvu.
Pavel Hewlit
Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je
Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.
Pavel Hewlit
Ta válka muší bejt, to Vám poudám
Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.
Pavel Hewlit
Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze
Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.
Pavel Hewlit
Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj
Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.
Pavel Hewlit
Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty
Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Plat 200 tisíc čistého, k tomu tučné náhrady. Co čeká na nové europoslance
Premium Poslední měsíc zbývá do voleb do Evropského parlamentu. A českých 675 kandidátů, kteří usilují o...
USA pozastavily dodávky bomb Izraeli. Nechtějí krveprolití v Rafáhu
Spojené státy odložily plánovanou dodávku munice Izraeli a kvůli jeho operacím v Rafáhu na jihu...
Monopol skončil. Čínské satelity obsazují orbitu, znepokojují Pentagon
Čína buduje svou „flotilu“ satelitů v takovém tempu, že Spojené státy ztrácejí svou dominanci ve...
Další útok na politika v Německu. Někdejší primátorku napadli v knihovně
Někdejší primátorku Berlína Franzisku Giffeyovou ve středu napadl útočník, těžkým předmětem ji...
Večerní parťák na koupací rituál: Vyhrajte balíček od sebamed Baby
Přebalit, vykoupat, umýt hlavu, pořádně promazat celé tělíčko... Skvělým parťákem pro takový večerní rituál je sebamed Baby. Sháníte-li jednoho...
- Počet článků 942
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1437x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz