Když muž není mužem a žena ženou

A tím nemyslím díky chirurgii a schopnosti lékařů změnit jedinci pohlaví. Myslím na základě toho, jak lze v dnešní době k druhým lidem přistupovat, aniž byste je uráželi.

Lidi vymysleli mnoho věcí. Některé dobré, jiné horší, některé ty nejhorší, které jsou natolik příšerné, že potřebují obhajobu, jak moc jim lidé zatím nerozumí, poněvadž mají význam až pro dalekou budoucnost.

O té buducnosti se mluví ohledně jistoty smrtelnosti oněch vykladatelů nových přístupů a uvědomují si, že až padne kosa na kámen, budou dávno mrtví, a to svinstvo a problémy s jejich šílenými nápady si vyžere někdo jiný.

Pro příklad třeba taková inkluze ve školství: z důvěryhodných zdrojů vím o neblahém účinku tohoto nápadu. Začleněné dítě ve vyšším ročníku již postrádá svého vychovatele (krotitele) a čas tráví hraním na mobilu (což jde, poněvadž se ostatní mohou učit) nebo (což je horší) hraním si se spolužáky na dozorce a vězně (hádejte, kdo je kdo), případně poskakováním po třídě a nadáváním učitelům, kteří nemohou zakročit z důvodu omezování intelektuálního rozvoje toho spratka.

Ale jsou další šílené nápady. Pamatujete, jak se někdo rozhodnul smáznout rozdíl mezi mužem a ženou a výsledek bylo podivné slovo gender, genderově, čendrově, dženrově a mimo jiné konec ohlašování v londýnském metru slovy Dámy a pánové.... Kdo si myslel, že je to top, mýlil se.

Zaznívají slova, že je nemístné označovat ženu za ženu, neboť ten, který tak ženu oslovuje, neví, zdali se oslovovaná žena ženou cítí a nevnímá sebe samu více jako muže, tudíž jí oslovení žena uráží.

Trochu zmatek, ale tak to je. Takže trochu srozumitelněji.

Je návrh, aby se smázlo oslovení žena nebo muž, poněvadž vaše pohlaví, jehož známky evidentně nesete, nemusí být vaším dominantním pohlavím, se kterým sami souhlasíte. Netvrdím, že hned musíte jít k sexuologovi nebo podstupovat přípravu na změnu pohlaví, postačí vaše vnímání sebe samého, jež se liší od vašich představ, a srovnávání vás s jinými vámi podobnými vás proto uráží.

Jasné jak facka, ne?

Žijeme přeci v čase osvícené doby. Alespoň takový mají názor média.

Jistý psycholog na podobnou zprávu reagoval názorem (pro mě osobně rozumným), že bychom měli alespoň vnímat rozdělení populace na Samec a Samička.

To si dal, vůl.

Hned se na něj snesly hromy blesky, kde bere jistotu o chtěném těhotenství každé ženy, a vůbec se ani opoziční rivalové nepozastavují nad možnosti neplodných žen, jejichž lůno nikdy dítě neporodí. Na tomto základě se hned objevila teorie jiného šílence, která zase mluvila o muži jako samici, neboť on taky nerodí děti, a může tedy být na stejné úrovni se ženou, jež nemůže mít děti – a poněvadž taková žena nemůže být dehonestována, je považována za ženu se vším všudy, tudíž i ten muž, postavený na její roveň, je vlastně žena.

Toho se chytli přírodovědci a navrhli, aby i ve zvířecí říši platilo jednotné pojmenování pro obě pohlaví, a to něco jako výraz Samic.

Někteří si vzpomenou na scénu z filmu Slunce, seno, erotika, v níž pan Stanislav Tříska psal do počítače slovo Samic – ovšem s tvrdým y. Ten film předhonil dobu o víc jak pět a dvacet let.

Mám dojem, že každému jinému tvoru na rozdíl od člověka je jeho oslovení úplně ukradený.

Nicméně není nic divného, jak v dnešní době blbosti vedou a věci důležité zapadají do bahna všedních dnů. Jistý výpravčí se o této všednosti vyjádřil jako o husté hmotě, v níž se brodíme, táhne nás dolů, a proto nemůžeme vzlétnout.

Nicméně všiml jsem si, že i tady na blogu se podobná témata začala řešit, byť ne otevřeně, a proto čtoucí čtenář si již mohl před měsíci přečíst článek o mužích, kteří v hospodách řeší, jaké by to bylo nosit ženská prsa. Doba tedy postoupila kamsi (ne dopředu), neboť něco podobného se zatím řešilo pouze v erotických sci-fi filmech nebo na erotické části Xchatu v místnosti s názvem To si děláš kozy. Ale v hospodě se o tom ještě nemluvilo.

I tramvajáci nezůstávají pozadu. V sobotu jsem měl v Hloubětíně zálohu a pořádal malý Depo food festival. Někteří tramvajáci se večer po zatažení ptali, co se to děje, že je jídlo tam, kde je většinou jenom práce, a kolegyně bleskurychle uvedla důvod, že máme zásnuby, načež jsem dodal, ale že já budu její manželka, zatímco ona se stane mým manželem, protože doba je taková, a já nejsem já, já jsem manželka, a jinak to nebude. Mnozí tramvajáci odešli, aniž z naší zásnubní hostiny neochutnali.

Ale trochu vážně. Můžete uvedené příklady brát jako humor, ale smiřte se s tím, že doba se mění mílovými kroky, a jelikož člověk v lepším případě neví co s roupama, vymýšlí si blbosti, na něž můžeme rychle dojet a být namydlení.

Vždycky jsem doufal v sílu lidského rozumu, avšak poslední roky a úpravy ve společnosti naznačují, že rozum je na ústupu a trend doby je přinejmenším zvláštní a táhne sám sebe do neprobádaných zákoutí.

Snad se to vyvrbí k lepšímu, třebaže co je vlastně lepší? Někteří mohou reptat, že změny jsou dobré a společnost se vyváží.

Může. Ale jak.

Samic si pohladí rozkrok, odplivne si, já, samic, si poupravím podprsenku, která má při dobíhání čehokoli v mém případě význam, samic si prdne jak řidič kamionu a samic se začne rozhodovat, co se svojí kariérou, zatímco si dělá mejkap na své třídenní strniště.  

Inu samic jak má být