Zdarma MHD? Učte se bojové sporty

Tento článek není o nápadu Pirátské strany, která má v plánu úplné zrušení jízdného (jako řidič tramvaje ideu nepovažuju za šťastnou), protože ti na realizaci teprve čekají, tenhle článek je o těch, co už jízdné zdarma praktikují.

Ani nemluvím o bezdomovcích, co si dělají z dopravních prostředků hotel. Většina ví, že se jich bojíte, a málokdo si dovolí jít za řidičem a slušně ho požádat, aby ho vyhodil, jak mi říkáme: vyloučil z přepravy. Skutečně máte právo o to požádat, a řidič by vám měl vyhovět. Záměrně říkám "měl", ne všichni jsme dokonalí, a vidět, jak z vozu tahá padesátikilová řidička chlapa jako horu, zlitého jak carského důstojníka, je přeci jen kapku surrealistická.

Ani nemluvím o bandách nepřizpůsobivých cikánů, kteří neplatí a mě v přepravě naučili tři věci. Za prvé, že zpívají docela hezky, ale nikoho to moc nezajímá – za druhé, že dokážou skutečně ukrást cokoliv (zní to neuvěřitelně, ale štípli i sedačku v odpolední špičce) – a za třetí, že se slušností moc nepochodíte, jelikož nás považují za podřadnou rasu.

Problém s jízdním vyřešili bojovníci.

Není už tajemství, že jedním ze skutečně konfliktního zaměstnání je práce revizora v MHD. Není dne, aby se v něm nestalo něco mimořádného, a dny, kdy se cestující revizora alespoň trochu báli, jsou nenávratně pryč. Jako malý jsem zažil i revizorku ženu, ale dneska jsem žádnou dlouho nepotkal, a přiznám se, že v tomhle zaměstnání si ženy opravdu nedokážu představit.

Urážky od neplatících tito pánové vnímají jako pevnou součást jejich pracovního výkonu – těžko se revizor setká s pochvalou typu: Jéééé, vy jste mě ale pěkně zkontroloval – spíše se jim dostane kurev, debilů, kund, a dalších výrazů, z nichž pochopíte, že čeština je bohatým jazykem na všechny způsoby.

Napadení taky není nic divného. Stačí si vzpomenout na dívku na Andělu, která se odmítala prokázat a prostě chtěla odejít, ale revizor ji držel za kabelku (do dneška se nějak nevyřešilo, jak se měli revizoři zachovat, a zdali znemožnění odchodu černého pasažéra držením za kabelku byl přestupek), jenže slečna si pomohla křikem a hraným pláčem (to je vlastně čtvrtá věc, jíž jsem se naučil od cikánů – když něco provedete a chytí vás, začnete buď řvát nebo brečet, nejlepší je obojí), a přivolala k sobě mládence s prostředním jménem "těžkotonážní zmrd", napadl revizory a dívku odvedl do bezpečí jako sjetej Robin Hood.

Násilí je momentálně nejlepší recept na jízdné. Na Českomoravské kdysi vyvedli z metra černého pasažéra, který u sebe neměl hotovost, ale chtěl zaplatit, a tak pány požádal, zdali by ho nedoprovodili k bankomatu. Prý byste onoho mladíka nepasovali do role čehokoli negativního. Slušně oblečený, čistý, úsměv na rtech, příjemné vystupování. To vše až bankomatu. Pak vzduchem prolétla jedna noha, druhá, něco co připomínalo ruku, která nabírá rychlost, a za deset vteřin bylo po všem. Revizoři pohyby popsali jako něco mezi nasranou chobotnicí a zhuleným tankem – ovšem až byli schopni vypovídat a prášky na bolest začaly alespoň trochu účinkovat. Nemusím podotýkat, že zaplatit mladík přeci jen "zapomněl".

Případ nebyl prvním ani posledním a být revizorem znamená dělat zaměstnání, v němž máte velkou šanci na pracovní úraz. Ne že by přímo dělalo z žen vdovy, avšak i přeražené kosti nepotěší, nemluvě o tom, jak se dotyčný cítí, až se uzdraví a zase má vytáhnout placku.

Přítomnost policistů při kontrole je fajn, ale taky nemůžou být všude, a třeba by mohla nastat doba, kdy by policista musel být přítomný řidiči v kabině (taky nás někteří cestující napadají), ale možná i lékaři v ordinaci, prodavačce v obchodě, prostě každému, kde je na místě kontakt s lidmi a potenciální nebezpečí, že kontakt přeroste v násilí.

Asi si říkáte, že jízdné zdarma by podobným násilnostem zabránilo. Kde nic není, ani debil nebere – jenomže to pak klidně můžeme dát zadarmo všechno. Nákupy, služby, cokoliv, kde jsou potřeba peníze. Sice to zní jako ideální svět, ale mně osobně spíš připomíná pravěk, kde bude platit právo kyje a tesáku (jako dneska, co si budeme povídat) a tihle bojovníci budou mít zase navrch.

Tak či onak, vítejte zpátky v pravěku.