Pondělí 17. února 2020, svátek má Miloslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 17. února 2020 Miloslava

Jejich puberta je jiná, než byla ta naše

19. 01. 2020 16:14:34
S dětskou psychikou (jinou, než tou mojí) jsem se setkal poprvé v sedmnácti letech. Chodil jsem s holkou, co vyrůstala v děcácku, a jelikož režim na lásku tam byl přísný, trávil jsem čas s ní v jejím "domově".

Byl jsem pro tamější děcka něco jako tvor z jiného světa – měl jsem rodinu, domov, ale byl jsem tam s nimi, a to jsem nemusel. Stal jsem se něco jako zvířetem, co se narodilo se dvěma hlavami – taky se o něm mluví, ale málokdo ho doopravdy viděl.

Na rok jsem se stal jsem se něčím jako kamarádem, bratrem, tátou a mámou pro děti v rozmezí šest až osmnáct let. Zažil hodně a něco o tom i napsal. A určitě ještě něco napíšu, protože některé věci z hlavy nedostanete – a vlastně byste ani neměli, protože pak vidíte svět jinak.

Sám jsem vlastní děti nestihl, ale z mnoha se setkával, povídal si, dokonce je i vychovával, a jak někteří vědí, ve svých třiatřiceti jsem se na chvíli stal dědečkem – což ale dohromady neznamená, že bych se děti snažil ignorovat.

Taky si tak uvědomuju, že psát o dětech je tenký led, jelikož se vždycky najde někdo, kdo vás má za pedofila – zvlášť když o dětech nepíšete zrovna v pozitivech. Rovněž se nedivím, že se tady nedávno rozjela diskuze, jakmile se objevil komiks o zlobivé holčičce, která se chovala jako kráva – a lidem se nelíbilo, že jsou na ni lidí zlí, bůůů béééé.

Dnešní puberťáci jsou na tom jinak než my v jejich věku – což není nic divného, protože svět se za poslední čtvrt století strašlivě změnil. Změnil se v přístupu k dětem a v otázkách priorit, jaké k nim dospělí vnímají. Někdy mám pocit, jako by se dospělí snažili dětství úplně eliminovat a vychovávat z dětí rovnou dospělé jedince, kteří vydělávají, jsou soběstační a ve svých názorech postrádají onu krásnou dětskou infantilitu.

Vidím to a slyším hodně často, jak rodičové cloumají dětskýma ručkama a do zblblých tvářiček vtiskají touhu, aby už konečně zestárli a dostali rozum.

O něco později se tak svým způsobem stane a děti poznají, že je vedle nich něco špatně. Holky pochopí, že mámy nejsou jejich nejlepší kamarádky – stejně jako kluci v otcích marně hledají kamarády, co je plácnout po zádech a řeknou: Tak jdeme na to, vole.

Samozřejmě, doba rodičovství vůbec nepřeje – a nepřeje ani doba době. Každý dospělý člověk je zblblý idejemi o bohatství, úspěchu, o velkých domech, vysmátých rodinách, které se usmívají z obálek časopisů, o světě, který je natolik vzdálený tomu reálnému, až ten skutečný jako by páchnul a každý, kdo se k němu jenom přiblíží, je terčem posměchu – a tak než ukázat svému děcku, že svět je takový a takový, raději se ukazuje sousedovi přes plot, že na auto máme, že na tu dovolenou pojedeme tam a tam, že jsme koupili novou linku, že máme nové oblečení, a máme to všechno, protože se máme. Doba době nepřeje i tím, že matky a otcové přestali děti vychovávat, a začali se o ně pouze starat – což vysvětluje to, že chtějí, aby děti byly co nejdříve dospělé.

Koukám, kolik dnešních puberťáků je na prahu nervového zhroucení a rodičové vyhledávají pomoc odborníků. Ne že by to bylo potřeba – protože oni už léčí jenom důsledek, nikoli příčinu. Ta je přirozeně doma, v obýváku, nebo spíš v dětském pokoji, kam se mladí uchylují, aby si vytvořili vlastní svět.

Někdo by namítl, že vytvořit si vlastní svět, je něco normálního, pro dítě. To možná ano, to i imaginární kamarádi nejsou zatím na seznamu něčeho špatného – ale tenhle jejich nový svět je nebezpečný v tom, že v něm hledají všechny náhrady za nedostatky toho reálného (což je logické), ale tím novým světem navíc nedostatky v realitě překrývají, a překrývání ploch považují za normální legitimní postup pro vlastní vývoj a pochopení věcí kolem. Něco mi nefunguje, tak to změním tím, že to vyřeším svoji nejjednodušší cestou.

Děti pijí alkohol, roste u nich agresivita, je jim všechno jedno, ničeho si neváží – překrývají nedostatky.

Někdy se ptám, kde je hranice, od níž už platí bod, od kterého není návratu (to místo, kde rodiče teprve zjišťují, že se něco děje) – a myslím si, že takový bod neexistuje. Nikdy není pozdě začít vysvětlovat a hledat cestu, přestože každým rokem, jímž dítě stárne, je ta cesta složitější, náročnější, únavnější, ale pořád existuje.

Skončím tuhle krátkou úvahu trochu pateticky – určitě máte se svými dětmi dobré vztahy, myslíte si, že jsou v pohodě, ale vzpomeňte si, jestli za vámi někdy nepřišly a nestěžovaly si, že je něco trápí. Možná měly i slzy v očích nebo se jim třásl hlas. Možná jste jim odsekli, že máte taky problémy, a možná větší a taky je někam nevytrubujete.

Možná vaše děti vedly poslední dobou u snídaně monology, z nichž jste měli poznat, že jim vadí, jak už tolik, nebo vůbec nevnímají, že jste všichni doma dohromady kamarádi – a zase jste se stali dospělými a dětmi.

Nebo si vzpomeňte, jestli jste už je podezřele dlouho neviděli se smát nebo se u nich vytrácí potřeba se svěřovat. Všímejte si toho – třeba už kvůli jiným dětem, kteří něco takového neumí a na někoho jako my koukají jako na dvouhlavé tele.

Dělejte to, aby ty Vaše jednoho dne na vás nekoukaly úplně stejně.

Autor: Pavel Hewlit | neděle 19.1.2020 16:14 | karma článku: 28.76 | přečteno: 1507x

Další články blogera

Pavel Hewlit

Jak mě balil cestující aneb Genderově nevyvážený řidič

Nebude náhoda, když se v mých příspěvcích o dopravě (a nejen o ní) ukáže snaha čtenáře, a tím potencionální Vážené klienty MHD poučit, jak některé věci v MHD chodí a kde dělají časté chyby.

17.2.2020 v 14:10 | Karma článku: 17.52 | Přečteno: 401 | Diskuse

Pavel Hewlit

Vadí Vám debata o chlebíčcích?

Lidé si dokáží závidět cokoli. Dneska už to není jenom bohatství, peníze a moc, dokáží závidět mnohem méně – jako by se závist stávala nedostatkovou surovinou, a těžilo se kvůli ní hlouběji a hlouběji.

4.2.2020 v 18:12 | Karma článku: 26.01 | Přečteno: 1061 | Diskuse

Pavel Hewlit

Jsem těhotný

Ne nebojte, ještě mi nepřeskočilo. Někteří slaví předčasně. Ale nikdy nevíte, takže mám asi podle názvu co vysvětlovat.

30.1.2020 v 9:33 | Karma článku: 28.81 | Přečteno: 809 | Diskuse

Pavel Hewlit

Jak jsem řešil biomatku aneb Musím tak prudce zastavit!

Něco z reality – pokud zazní v kabině řidiče přerušovaný tón bzučáku/znamení (stejný jako při znamení kočárku, ale víckrát), je řidič povinen zastavit všemi prostředky.

28.1.2020 v 13:08 | Karma článku: 41.86 | Přečteno: 2575 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jan Lněnička

Schází vám peníze? Přestaňte chlastat a hulit, ušetříte!

Byl bych nerad, aby byl tento blog demotivační k vašim dobrým předsevzetím. Pokud chcete přestat pít a kouřit, je to samozřejmě správné rozhodnutí, nicméně s penězi je to složitější.

17.2.2020 v 16:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

František Skopal

Krize materialismu

Člověk je bytostí duchovní a jeho duchovní podstata se projevuje v čistém citu. V citu srdečnosti a v lidském teple.

17.2.2020 v 15:46 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 | Diskuse

Klára Javůrková

Člověk jako tvor společenský

Dneska mi nikdo nelezte na oči, a hlavně na mě proboha nemluvte. ......................................................................................... Večer vyrážíme na párty, budou tam všichni.

17.2.2020 v 14:59 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse

Jan Pražák

Z vyprávění prostitutky

Vlastním tělem se živím už několik let a můžu vám říct, že daleko radši bych dělala něco jinýho. Jenomže potom, co se můj manžel definitivně uchlastal a nechal mi dluhy z hazardu, jsem neměla moc na výběr.

17.2.2020 v 14:32 | Karma článku: 13.46 | Přečteno: 350 | Diskuse

Pavel Hewlit

Jak mě balil cestující aneb Genderově nevyvážený řidič

Nebude náhoda, když se v mých příspěvcích o dopravě (a nejen o ní) ukáže snaha čtenáře, a tím potencionální Vážené klienty MHD poučit, jak některé věci v MHD chodí a kde dělají časté chyby.

17.2.2020 v 14:10 | Karma článku: 17.52 | Přečteno: 392 | Diskuse
Počet článků 729 Celková karma 26.44 Průměrná čtenost 1239

Ctitel Hitchcocka i Walta Disneyho. Jsem pražský tramvaják, avšak nijak neskrývám, že bych chtěl lidem dát i něco víc než bezpečný přesun z bodu A do bodu B.

Třeba nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit je, rozplakat, donutit, aby se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit.

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

První slečna Kateřina Zemanová přiznala po letech účast na pornovečírku

Kateřina Zemanová (26) přiznala v rozhovoru pro časopis Téma svou účast na pornovečírku. Ten se konal před sedmi lety,...

Rád Lucince barvím vlásky a starám se o ni jako o své miminko, říká Matuš

Vztah Bohuše Matuše (46) a jeho partnerky, o třicet let mladší studentky Lucie (16) vzbuzuje v posledních dvou letech...

Napřed dezinfekce, pak manželka, šokoval Tomáš z Výměny svými prioritami

Jestli se televizním divákům zdál Tomáš z Výměny manželek jako docela starostlivý otec, při závěrečném setkání obou...

RECENZE: Pád až na nula procent. Snímek Chlap na střídačku je nestydatost

Třebaže kritikovu odolnost už zocelily Špindl 2, Ženská na vrcholu, Šťastný nový rok či Příliš osobní známost,...

Sex máme se ženou několikrát denně, mobil do ložnice nesmí, říká Bieber

Justin Bieber (25) prozradil svůj recept na úspěšné manželství. Důležité prý je, najít k sobě toho pravého člověka....