Ono tak ani nejde o Koněva, jako spíš o Babiše (zase)

8. 09. 2019 14:47:02
Dlouho jsem neměl linku osm, takže některé události okolo sochy, která právě na trase linky osm je k vidění, jsem moc nevnímal. Ale jak jsem je vnímat začal, hned jsem vnímal i něco jiného.

Říká se, že náš národ nemá paměť – nebo že ji má, ale používá ji podle toho, jak se mu to hodí, případně když se objeví, že by náhlá vzpomínka mohla vydělat nějakou tu zlatku.

To máte jako s kauzou MeToo, kdy si ženská najednou vzpomněla, že před mnoha lety se s někým vyspala, aby si většinou zajistila start kariéry, a teď si vzpomněla, že se jí to vlastně nelíbilo, ale je potřeba to do světa vyvolat takovým způsobem, aby si hned lidi nemysleli, že je to jenom kurva.

A vidíte, my to máme taky. Tu paměť, ne ty kurvy. Najednou jsme si vzpomněli, že tu od osmdesátých let stojí socha někoho, koho třeba ještě před několika dny mnohý neznal a teď si vyklikal všechno kolem a kolem – a kolem a kolem znamená, že některé kolem vylučují to druhé kolem, což ale vzpomínkám nevadí, protože paměť je velmi ošemetná záležitost a má na ni vliv, jak moc se na ni někým jiným tlačí.

Je zajímavé, že něco, co léta nikomu nevadilo, se objevilo jako na zavolanou, když je potřeba zase jistého člověka hnát do kouta a zahltit ho starostmi se vším a na všechny strany. Asi náhoda, akorát i tady platí, že některé náhody dají spoustu práce a dají se přirovnat k těm náhodám, kdy udýchaný zamilovaný chlapec náhodně narazí na svoji vyvolenou, a pak znovu, a znovu, a znovu – až se z toho vytvoří něco jako Stalking.

Jako by se zdálo, že se někdo rozhodnul zbavit se ho za každou cenu, a ta cena je skutečně závratná, neboť pokud si cena začíná hrát s obyčejnými lidmi, kteří se ani o politiku moc nezajímají a chtějí, co většina z nás, mít se dobře (ano, dle mého o nic jiného lidem nejde, a je jim jedno, kdo jim to přinese), a ta hra začne ty obyčejné lidi měnit na něco, co ani sami být nechtějí, může se stát, že se nám začne měnit nejen paměť, ale celá naše podstata.

Není bez zájmu, že většina hovorů o lidech kolem nás končí přirovnáním na ovce – což jak vidím, je ještě ta lepši varianta, neboť jak pokračují obří žabomyší války (ano nic víc to není, jde jenom o peníze, moc a kdo má většího "ptáka"), lidi jsou dál transformováni do něčeho spíš podobného robotům nežli ještě živým zvířatům.

A to je škoda. Srdce, byť zvířecí, když bijí, hřejí – kov studí a je jako smrt.

PS: Osmičku bych si zase pod dlouhé době dal, akorát tam u Podbaby nemusí být zase nějaká "náhlá" demonstrace. Abych si pak taky na něco nevzpomněl.

Autor: Pavel Hewlit | neděle 8.9.2019 14:47 | karma článku: 32.95 | přečteno: 1215x

Další články blogera

Pavel Hewlit

Měli hlad!!! (ve spolupráci s M. Dlouhou)

Nikdy mě nepřestane udivovat dětská mysl a její jednoduchost na řešení problémů, nebo i na jejich popis, či popis jejich podstaty. Následující text jsem stvořil na motivy poznámek jedenáctileté holky...

7.9.2019 v 18:20 | Karma článku: 15.92 | Přečteno: 911 | Diskuse

Pavel Hewlit

Už máte svého psychiatra?

Je nový trend mít ho. Dokonce je tak populární, že psychiatři hlásí nedostatek lidí ve svých řadách a radí Vám najít si takového lékaře co nejdřív, poněvadž zítra už může být pozdě.

24.8.2019 v 12:46 | Karma článku: 22.14 | Přečteno: 751 | Diskuse

Pavel Hewlit

Ta naše věčná vlastnost být za voly

Není to jenom věc pozorovatelná v MHD, je globální, akorát já mám v MHD blíž, a tak ji považuju za vlastní společenský model celého dalšího vnějšího světa.

22.8.2019 v 12:02 | Karma článku: 32.16 | Přečteno: 1397 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Blog Info

Poslední rozloučení s blogerem Janem Jílkem

Jak jistě většina blogerů ví, opustil nás na začátku prázdnin náš kolega Jan Jílek. Byl terapeutem, ale i režisérem, a jak jinak se s ním naposledy rozloučit než pozváním na uvedení jeho poslední hry.

17.9.2019 v 10:32 | Karma článku: 17.04 | Přečteno: 771 | Diskuse

Jaroslav Nedobitý

Cooey 82 a Ross Cadet 1912 – kanadské malorážky

Role kanadských ozbrojených sil během obou světových konfliktů je často opomíjena a neprávem přehlížena. V první i druhé světové válce totiž sehráli vojáci této země nezanedbatelnou roli.

17.9.2019 v 10:32 | Karma článku: 9.08 | Přečteno: 355 | Diskuse

Beata Krusic

Dnes jedna pro tebe, Pepíčku...( tam k nebi a dál....)

Včera na něj vzpomínám a dnes se dovídám, že už není mezi námi. Josef Šrámek, ta velká legenda a známá osobnost ve své profesi. Josef Šrámek, český diskžokej.

17.9.2019 v 9:48 | Karma článku: 7.71 | Přečteno: 268 | Diskuse

Beata Krusic

Vzpomínka na Ambrozii

Dnes se mi vrátily vzpomínky na Ambrozii. Jeden podnik v pražských Vršovicích. Bar plný vometáků, mladých i těch oldies, nočních ptáků, střelených strašidel, nezvladatelných třeštidel a jedné upřímné Věrušky.

16.9.2019 v 23:25 | Karma článku: 12.06 | Přečteno: 379 | Diskuse

Aleš Szabó

Zlo vane z východu. (nyní z blízkého)

Mnozí mí přátelé zastávají myšlenku, že veškeré zlo, které přišlo nebo hrozilo bylo z východu. Samozřejmě tím myslí Rusko a často s nimi souhlasím. Tentokrát však jde o bližší východ se západní tendencí.

16.9.2019 v 22:04 | Karma článku: 24.98 | Přečteno: 506 | Diskuse
Počet článků 697 Celková karma 24.34 Průměrná čtenost 1188

Ctitel Hitchcocka i Walta Disneyho. Jsem pražský tramvaják, avšak nijak neskrývám, že bych chtěl lidem dát i něco víc než bezpečný přesun z bodu A do bodu B.

Třeba nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit je, rozplakat, donutit, aby se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit.

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

Najdete na iDNES.cz