Proč je Penelopa vegetariánkou (Svozilovi 2)
Uvědomil jsem si, že když dneska píšete pravdu, je to jako byste psali grotesku. Tady je odkaz na první díl:
https://hewlit.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=709876
Penelopa je vegetariánka. Tedy ne stoprocentní. Její starší bratr Libor spočítal, že je vegetariánkou na 93,2 % - s mírnými odchylkami na oba směry. Dovysvětlil, že záleží na třech faktorech – kdo, kde a co se vaří. Hamburger v hospodě chutná pro dítě vždycky o něco lépe než ten doma. Matka taky ne vždy překvapí. Zvlášť když přichází z práce později a už od dveří je z jejího pozdravu jasné, že bude rizoto. Ani milý namalovaný obrázek přilepený na lednici zobrazující plný stůl se spokojenou rodinou nezabírá tolik, jak nás psychologie přesvědčuje. S otcem rovněž nelze vždy na vaření počítat – ten doma brousí modelářské koníčky a po jeho činnosti by se dala večeřet akorát tak na prášek vybroušená balsa.
K vegetariánství se nedostala jen tak náhodou a jako ke každé důležitější věci či rozhodnutí, stačil jediný silný impuls. V tomto případě zážitek režírovaný Dopravním podnikem hlavního města Prahy na lince 25 v úseku Kamenická – Palmovka obsazený vozem typu KT8N2, to jest v slangu nízkoplechem, řízeným pákou, nikoli pedálem, což se pro věci příští ukázalo jako osudné.
Řízení pákou má výhody a nevýhody. Nevýhoda je, že řidič ztratí k dispozici jednu ruku, přičemž druhou musí obstarat pro provoz nutná tlačítka, jako třeba výhybku či otevírání a zavírání dveří. Chybí mu tak tedy ruka na zábavu.
To ovšem pro Penelopu osudný den nezajímalo řidiče P.N. z vozovny Hloubětín, který již na pohled laika porušil předpisy o činnosti v kabině a který v zastávce Kamenická ze sáčku vytáhl polovinu grilovaného kuřete. Bylo technické nemožné, aby kuře snědl, a dokázal při tom řídit a vykonávat další práce. Slovo nemožné však Dopravní podnik nezná.
A tak druhé ruky funkce převzala ruka na páce a jízda se na dalších deset minut stala představením řidiče, jenž nepatřil mezi lidské bytosti, nýbrž někam ke tvorům s chapadly, neboť zatímco pravá ruka pouze držela v mastných prstech polovinu kuřete, z níž ústa rvala maso s urputností hladovějícího zvířete bojujícího s hladem o přežití, druhá ruka, jako by opustila tělo a tu chvilku řídila, tu moment otevírala dveře a poté je zavírala, a pak zase řídila, zvonila – zatímco pravačka jen držela potravu.
Penelopa tohle všechno viděla opřená nosem o kabinu v němém úžasu a na několik dlouhých vteřin zapomínala mrkat – jako by se její oči staly čočkami fotoaparátů mající přímo povinnost pro další generace tuhle zrůdnost zaznamenat.
Celé odpoledne byla zaražená a večer v posteli ležela na boku a tělo si skoro říkalo o schoulení do prenatální polohy. Zírala na stěnu s hračkami, ale neviděla ji. Namísto ní koukala na mastnou ruku, mastné ruce, tesáky obří tlamy žvýkající maso a drtících v nich šťávu (a možná i krev), jež posléze stéká po zarostlé bradě a míchá se s dalšími nečistotami.
Zvedl se jí žaludek, ale ustála to.
Matka jí před usnutím hladila záda. Penelopa se na ni nepodívala – svýma zvolna vysychajícíma očima zírala na děsivé představení pro ruku a maso, přičemž do toho se míchala další představy o bezpečnosti provozu a zanedbání základních silničních, rovněž i morálních pravidel. Jinými slovy, neviděla pouze v ústech na kaši maso – uvědomila si, že mohli být na kaši taky.
Snažila se matce příběh souvisle vyprávět, s důrazem na emoce, a Vlasta věděla, že to dneska na prášek bude, přestože už za sebou měla decku červeného. Na prášek a další dvě deci. Hladila dál dceru po zádech a tišila ji, že se nic nemohlo stát. Že takoví lidé to umí. Penelopa však ve slovech útěchu nenacházela a matce sdělila svůj záměr výrazně omezit maso.
Dvakrát dvě deci a prášek.
Začala opět mrkat, a než usnula, stačila matce osvětlit poslední dojem:
"Mami – já začala věřit, že ten tramvaják to kuře nekoupil. On ho někde zajel a pak rovnou sežral!"
Pavel Hewlit
Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je
Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.
Pavel Hewlit
Ta válka muší bejt, to Vám poudám
Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.
Pavel Hewlit
Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze
Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.
Pavel Hewlit
Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj
Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.
Pavel Hewlit
Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty
Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.
Pavel Hewlit
Ten náš frajer Rakušan
Nejspíše jste zaslechli zprávu, že pan ministr vnitra nechal na budově tohoto ministerstva ku příležitosti státního svátku vyvěsit tři vlajky – Naši, tu druhou a mezi nimi vlajku s Putinem v pytli.
Pavel Hewlit
Jak jsem se potkal s paní Postlerovou a něco jsem pak pochopil, a nejen o sobě
Paní Simona Postlerová je česká herečka a dabérka a její hlas poznáte bez váhání. Zabarvení hlasu je noblesa a tón je krása a někdy i mírně hlubší něha. Takhle bych ho popsal.
Pavel Hewlit
Jak se mi v tramvaji porvali tři rusky hovořící občané
Omlouvám se za kostrbatý název, ale dneska si nemůžete napsat jenom tak něco, třeba to, kdo je kdo, protože to by Vás hnedka mohli podezřívat, že někoho nemáte rádi.
Pavel Hewlit
Americká výchova jako základ konce Čechů aneb Rozmačkaný krabí chlebíček v novém tvaru
Vždycky si uvědomím ony smíšené pocity, jakmile se setkám s rodinkou, kde děti dávají o sobě hlasitě vědět, aniž by právě o tyhle projevy stáli jejich rodiče nebo kdokoli jiný v blízkém okolí.
Pavel Hewlit
Pan ministr se pouze ve svém prohlášení spletl (nebo to nevydržel)
A taky že jo – a ruku na srdce, komu se to někdy nestalo, že řekl, co říct vlastně nechtěl, a nechtěl to říct, až když mu někdo jiný řekl, že to vlastně říct nechtěl. Nebo ještě neměl.
Pavel Hewlit
Jak jsme našli morální polohu svého postoje k válce
A hned na úvod řeknu, že není překvapivá, neboť není ničím novým, co by se od malého, a přitom šikovného národa očekávalo.
Pavel Hewlit
Nebezpečí požáru koloběžek aneb Půlnoční sexy (skoro) hasič
Nemám některé lidi na koloběžkách rád. Nejen kvůli onomu pocitu moci, který ucítí, když pod sebou zavrní elektromotorem, a pomyslí si, že chodci jsou póvl vhodný k likvidaci.
Pavel Hewlit
Disney má další pohádkový genderově vyvážený zářez + něco o rasismu
Pokud je příležitost, nijak se svým obdivem k firmě Disney netajím. Je pro mě ukázkou nejen perfektně zvládnutého podnikání, vedení lidí, ale i ukázkou toho, jak rychle umíte v ledasčem otočit.
Pavel Hewlit
Jelikož nevíte, co Vás čeká, tak jste ještě „stateční“
Blíží se zima, a co se mě týče, já si myslím, že celá situace ohledně plynu dobře dopadne. Ne že by se vyřešila situace s válkou, ta se ještě tak dva roky nevyřeší, ale Vláda nesmí selhat.
Pavel Hewlit
Na základce bude nový předmět – „wellbeing“, a jedničku nikdo nedostane.
Musel jsem nejdřív trochu pohledat ve slovnících, protože tenhle název vůbec neznám a evokoval mi něco jako koupele a masáže, takže něco spojeného s wellness.
Pavel Hewlit
Jezte zdravě, ale přijdete o kouzlo našeho zdravotnictví, ale zase nezahájíte revoluci
Nijak nepopírám, že mnou popsané události mohou být shodou náhod, jako by se právě na mě krutý osud chtěl pomstít, že na zdravotnictví v politickém měřítku delší dobu kašleme a lidi v něm pochopili, že to jenom tak neskončí.
Pavel Hewlit
Velitelka celosvětové aliance demokratických sil paní Pekarová-Adamová
Já Vás včera varoval. Já říkal, že jestli nebudete mít pana premiéra rádi a on nebude mít z Nás radost, paní Pekarová-Adamová něco řekne. A už je to tady.
Pavel Hewlit
Jak bezpečně poznat Rusa, který volí Babiše
Včerejšek a v něm pan premiér Fiala ukázal našemu národu, jak je jednoduché v naší krásné a spokojené zemi rozeznat proruské živly, na něž je dobré ukázat si prstem.
Pavel Hewlit
Paní Pekarová Adamová si přeje svetrový mír a kdy točit pokračování hitu
Svetr paní Pekarové Adamová (dále jen P.A.) se stal již legendární záležitost a politička svým svetrem ukázala cestu, jak se vypořádat s nadcházející energetickou krizí.
Pavel Hewlit
Mi Němec sakásáme tocho Rassist Vinetů
Vy na sačátek musela nejdřív vědět, že mi Němec fždycky ferová osobnost. My dobže fždycky věděla, co je tobfré a co nicht tobfré a mi uměla ze fždycky poučit z der Lapsus.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 943
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1435x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz