Je to práce Vašich dětí

12. 02. 2019 20:41:32
Nzev výše by měl být sloganem na budoucím plakátu, jímž možná budeme v budoucnu informovat o nedostatcích kolem nás, abychom vysvětlili, proč některé věci nefungují nebo nevypadají podle Vašich představ.

Nic není zadarmo, dokonce ani dobré úmysly, a rozhodně není zdarma náhrada za zničené věci kolem nás. Touto filozofií jsme rozjeli ve výpravně debatu, jakým způsobem zabránit vandalismu nejen v prostředcích hromadné dopravy, nýbrž i všude kolem nás.

Nebudu Vás unavovat myšlenkami na téma, jak je snadné ničit,na rozdíl od tvoření. To víte – a věřte, že to ví i to, co rádi ničí, byť oni berou ničení jako tvorbu, a někteří se navíc považují i za umělce.

Asi Vám nemusím říkat, o čem mluvím. Vidíte to všude. A nejde pouze o klikyháky a obrazce, ale i sochařské eventuality dělané z běžného společnosti sloužícího základu, který pravděpodobně na některé jedince působí obyčejně a všedně.

Nějaký čas jsme řešili, jak této tvorbě zabránit, zvláště pak pomalování tramvajových vozů na konečných smyčkách:

Jeden kolega, slušný řidič, tak slušný, až se omlouvá dětem stojícím u kabiny za nadávky, které vypustí na adresu řidičů, co nejsou tak slušní jako on a neřídí se dle silničních pravidel, kurvy – navrhoval, aby se nám ve smyčce zkrátil obratový čas, tudíž by sprejeři neměli čas tramvaj pomalovat. Sice by neměli čas ani samotní řidiči se třeba vyčůrat, ale jak se říká, účel světí prostředky. Nutno poznamenat, že slušný řidič byl někam na vteřinku odskočen, a již se další debaty nezúčastnil.

Přicházeli jsme i na jiné možnosti, jednu lepší než druhou, avšak žádné neměly takovou váhu jako nápad kolegy, geniální, aby se zničená místa vůbec neopravovala, a jejich místo bylo označeno prostou cedulkou s nápisem:

Je to práce Vašich dětí

A koho taky jiného? Přeci jen každý jsme někoho dítětem a každý má dva dědečky a babičky (proto je babiček a dědečků dvakrát víc než lidí na planetě, tenhle vtip mám rád).

Samozřejmě, chápu, že Vaše děti by si něco takového nedovolily, a jde o práci jiných. Kdysi tu kolegyně psala blog s trefným názvem, že vlastní prdy nesmrdí tolik jako ty od těch ostatních. Avšak někdo v tom prsty mít musí, a nejspíš jsou to něčí děti.

Co si myslíte Vy? Nemyslím o těch dětech. O tom, že bychom nic neopravovali, nepřetírali a nechávali nějaký čas okolí podle představ mladých umělců. (Podle některých kreací a výtvorů duše skutečně rozervané a zvráceně kreativní.). Jak by se Vám líbilo cestovat barevnými tramvajemi, které jako by vypadly z halucinogenních snů, nebi spíš nočních můr? Co sedat na ohořelých nebo nožem částečně rozpitvaných sedačkách? Či zkoumat cosi připomínající staniční sloupek nyní připomínající pokroucenou tyč zničenou nadrženou go-go tanečnicí v nefalšovaném orgasmu marnivosti.

Plakátek, případně nálepka se zmínkou o dětech bude více než výmluvná.

A jsem ochotný smutně mu pokývat hlavou, třebaže děti nemám. Stejně za to můžou. A my s nimi.

Autor: Pavel Hewlit | úterý 12.2.2019 20:41 | karma článku: 21.56 | přečteno: 657x

Další články blogera

Pavel Hewlit

Věř, a víra Tvá tě uvěří – i když fakt nevěříte (a přejete si)

Řeknu to na rovinu, nejsem věřící člověk, věřící v Boha. Mám proti němu výhrady. Sem tam mi něco v Bibli neštymuje a všemocnou bytost si představuju jinak - jako bytost, co může všechno, a ne že nás v tom všechny nechá plácat.

19.2.2019 v 20:09 | Karma článku: 12.48 | Přečteno: 319 | Diskuse

Pavel Hewlit

Balada o okýnku napravo

Že v kabině řidiče jsou okýnka, Vám asi nepřijde nic divného. I řidič rád dýchá, a jak jsem pochopil, řidič prožívající právě suffocatio není oblažen smyslnými chutěmi obložené bagety, nýbrž právě chcípá na udušení.

18.2.2019 v 13:34 | Karma článku: 18.49 | Přečteno: 455 | Diskuse

Pavel Hewlit

Diskuze s Múzou o volbách ANO, Zemanovi a Kalouskovi

O Múze jsem tady už mluvil. Včera natolik tak divoce, až jsem onen příspěvek dal do osobní kategorie, poněvadž by přes zvýšenou vzrušivost v hlavním proudu neobstál.

17.2.2019 v 11:49 | Karma článku: 11.74 | Přečteno: 368 | Diskuse

Pavel Hewlit

Erotická koupel (lyrika)

Koupelnou se rozlila vůně jako popohnaná závanem větru, třebaže ten závan patřil rozevření županu a jeho svlečení a uložení na prádelní koš vedle umyvadla.

16.2.2019 v 11:12 | Karma článku: 14.41 | Přečteno: 604 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Hewlit

Věř, a víra Tvá tě uvěří – i když fakt nevěříte (a přejete si)

Řeknu to na rovinu, nejsem věřící člověk, věřící v Boha. Mám proti němu výhrady. Sem tam mi něco v Bibli neštymuje a všemocnou bytost si představuju jinak - jako bytost, co může všechno, a ne že nás v tom všechny nechá plácat.

19.2.2019 v 20:09 | Karma článku: 12.48 | Přečteno: 319 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Kohout

Měla jsem jako dítě tři vážné momenty, které mě skutečně ovlivnily do mojí dnešní podoby. Nemyslím si, že jsem někdy něco tak silného zažila, co se do mě tak vrylo, co mi zformovalo moji povahu. Kohout byl velmi silným zážitkem.

19.2.2019 v 17:28 | Karma článku: 24.19 | Přečteno: 538 | Diskuse

Jiří Turner

Kdo nemá rád Lucii Vondráčkovou, ať se někam podepíše.

Já jí rád nemám, stejně jako nemám rád celou tu jejich famílii. Její tetu úplně nesnáším, to kvůli Kubišové, a její tatík mě žere taky, protože jako předseda svazu autorů a interpretů z nás tahá ty tantiemy. Ale Plekyho miluji.

19.2.2019 v 15:49 | Karma článku: 33.38 | Přečteno: 3483 | Diskuse

Mária Tvrdoňová

Bol Ježiš východným Guruom?

Keby ste nikdy nepočuli o tom, či máme nejaké dôkazy Ježišovho pobytu v Indii, pokiaľ poznáte evanjeliá a ich historický kontext, zo samotných Ježišových slov je jasné, že nebol ovplyvnený východnými náboženstvami.

19.2.2019 v 15:41 | Karma článku: 6.03 | Přečteno: 119 | Diskuse

Ladislav Jakl

Brexit: Tvrdý? Chaotický? Divoký? Čistý!

Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš. To spolu s Viktorem Dykem vzkazuje Brusel všem vazalským zemím EU.

19.2.2019 v 15:33 | Karma článku: 35.37 | Přečteno: 792 | Diskuse
Počet článků 654 Celková karma 20.60 Průměrná čtenost 1179

Ctitel Hitchcocka i Walta Disneyho – to dohromady jde a oba mají k sobě blízko. Vyrůstal jsem na hororu a jemu podobných fantazií. Živím se jako pražský tramvaják, avšak nijak neskrývám, že bych chtěl lidem dát i víc než bezpečný přesun z bodu A do bodu B. Třeba jim nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit je, rozplakat, donutit, aby se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit.

Motto: Palte dle uvážení + Lidi, mám vás rád, ale radši bděte.

 

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

Literární odkazy: https://www.facebook.com/pisalek/

Najdete na iDNES.cz