Výhody a nevýhody seznámení s Múzou
Přirozeně že na začátku jsem si Múzu představoval coby takovou éterickou bytost, něco jako vílu, která si kolem Vás poletuje a občas políbí na tvář a vnukne nápad. Později jsem pochopil, že by jich mohlo být i víc najednou. Přeci jen Zeus a Mnémosyné neměli jenom jediné děcko a časem svět zaplavili několika generacemi. Podívejte se na animovaného Herkula od Disneye, tam jsou Múzy v množném čísle a zpívají v rytmu soulu.
Pak se pohled na Múzu změnil a z půvabné dívky se stal tlustej chlap v obleku na míru (já ho platil), sedící v křesle blízko mého stolu, čtoucí noviny a v puse žmoulající tlustý kubánský doutník. Vždycky když jsem přestal psát, sklopil noviny a zeptal se: "Nějakej problém, mladej? Je nějaký zvláštní důvod, proč nepíšeš!?" Byl ten typ chlapa, že mu neodpovíte jinak než další prací. Spokojeně se usmál, potáhl z doutníku a začetl se do sportovní rubriky.
Teď už jsou časy jiné a tlustého chlapa opět vystřídala bytost ženského pohlaví, u mě jménem Arevanis (nechtějte, abych to skloňoval, neumím to, Řekové mají zmršenou gramatiku). Nosí modrou tógu, místy průsvitnou (nevím, jestli je to dobře, nebo špatně), na zápěstí má zlaté třpytící se náramky a její vlnité vlasy střídají v pruzích barvy, takže chvíli je blond, někdy černě havraní, ale zahlédnete ji i jako hnědovlasou nebo zrzku.
Múzy chodí bez pozvání. Múzy nejsou escort servis. Přijdou, dají Vám pusu, zamrkají dlouhými řasami a už se vezete. Bušíte do klávesnice, malujete, zpíváte, socháte – děláte, co Vám bylo předurčeno, akorát v divočejším tempu. To je ta výhoda.
Další výhoda je, že s Múzou neřešíte blbosti. Začnete totiž řešit nesmysly. Nějaká politika, Babiš, Zeman, Kalousek, Vám může políbit záda. Dokonce Vám bude jedno, že osmička nejezdí k vozovně Střešovice nebo že se máte ze střídané přestávky vrátit zpátky na vůz. Řešíte důležitější věci.
Třeba kolik syslů se vejde do nesmyslů? Nebo jestli může dopravní značka tančit či jak by filmovému Vetřelci slušely bikiny. To jsou odpovědi na důležité věci tohoto světa.
Všechno Vám hezky do sebe zapadá a Vy se pitomě usmíváte a kolegové kolem se ani na nic neptají, poněvadž sami vidí, že jste mimo víc než obvykle. Mozek stříká gejzíry nápadů a nic není nemožné.
Pak jsou tady nevýhody. Múzy se jen tak nezbavíte a pořád ji máte před očima. Ochomýtá se kolem Vás, a pokud si myslí, že na ni nemyslíte, vleze Vám do záběru a udělá "KUKU!" nebo "Budliky budliky!", jen abyste na ní opět mysleli.
Múzy jsou taky rozpustilé a trochu marnivé. Mají i občas lehce debilní nápady. Třeba chtějí v jednu ráno tancovat.
To si takhle píšete, už si říkáte, že byste zalehli, a najednou slyšíte hudbu, jíž jste pustili, ani nevíte kdy a jak, a už po kuchyni tancujete s Múzou v náručí a čas přitom plyne neuvěřitelnou rychlostí kupředu. Bum, večerka je najednou posunuta na třetí ráno.
Je naprosto nemyslitelné se pořádně vyspat. Tady skutečně platí, že Vám nedá spát, a třebaže to nemá co dočinění s erotikou, vstáváte s krvavýma očima, oteklými víčky a pytlíky pod očima, a to jen proto, abyste jako první ze svého dne spatřili Múzu, jak na Vás udělá KUKU nebo Budliky budliky.
Jen tak ji nepřečuráte a rozhodně se jí nezbavíte. Třeba že byste ji nechali doma, když jdete do zaměstnání. Ne ne, vážení, doprovází Vás. Tancuje kolem a usmívá se na lidi okolo.
Copak v jiných zaměstnání to možná jde, ale v tramvaji je nám těsno. Pokud mám nízkoplech (hranatý, červenobílý, plošina ve třetích dveřích), ještě se vejdeme. Sedí na desce napravo, nohy má u kotníků překřížené a houpá jimi, jako by seděla někde u moře na molu. Nemá ráda nezájem, což se v provozu blbě snáší, a tak na mě doráží. Jednou dorážela na Letné natolik, že já málem dorazil Avii.
V "Téčku" (stará, buclatá) skoro na cestu nevidím, protože se tam dva nevejdeme. Většinou mi sedí na klíně, ruce obtočené kolem krku, pusinkuje mě a já čumím jako vejr, abych se dostal ve zdraví na konečnou. Ona se konečné nemůže dočkat. Těší se, jak se protancuje salonem tramvaje a já budu zase psát.
Takhle – ne že bych si stěžoval. To ne. A nestěžuju si ani z důvodu, že mi právě teď kouká přes rameno a hlad po vlasech, které teď nota bene ani nemám. Nestěžuju, přísahám.
S Múzou je to padesát na padesát. Z poloviny Vás trápí, z poloviny oblažuje. Přesně těmi polovinami, jež se krásně vyvažují, a díky nim máte pocit, že žijete. Přestože to není každý den zrovna fér.
PS: Jo, je pozdě, ale na spánek to ještě nevypadá. Začíná se kroutit. Za chvilku ji asi požádám o tanec.
Pavel Hewlit
Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je
Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.
Pavel Hewlit
Ta válka muší bejt, to Vám poudám
Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.
Pavel Hewlit
Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze
Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.
Pavel Hewlit
Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj
Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.
Pavel Hewlit
Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty
Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.
Pavel Hewlit
Ten náš frajer Rakušan
Nejspíše jste zaslechli zprávu, že pan ministr vnitra nechal na budově tohoto ministerstva ku příležitosti státního svátku vyvěsit tři vlajky – Naši, tu druhou a mezi nimi vlajku s Putinem v pytli.
Pavel Hewlit
Jak jsem se potkal s paní Postlerovou a něco jsem pak pochopil, a nejen o sobě
Paní Simona Postlerová je česká herečka a dabérka a její hlas poznáte bez váhání. Zabarvení hlasu je noblesa a tón je krása a někdy i mírně hlubší něha. Takhle bych ho popsal.
Pavel Hewlit
Jak se mi v tramvaji porvali tři rusky hovořící občané
Omlouvám se za kostrbatý název, ale dneska si nemůžete napsat jenom tak něco, třeba to, kdo je kdo, protože to by Vás hnedka mohli podezřívat, že někoho nemáte rádi.
Pavel Hewlit
Americká výchova jako základ konce Čechů aneb Rozmačkaný krabí chlebíček v novém tvaru
Vždycky si uvědomím ony smíšené pocity, jakmile se setkám s rodinkou, kde děti dávají o sobě hlasitě vědět, aniž by právě o tyhle projevy stáli jejich rodiče nebo kdokoli jiný v blízkém okolí.
Pavel Hewlit
Pan ministr se pouze ve svém prohlášení spletl (nebo to nevydržel)
A taky že jo – a ruku na srdce, komu se to někdy nestalo, že řekl, co říct vlastně nechtěl, a nechtěl to říct, až když mu někdo jiný řekl, že to vlastně říct nechtěl. Nebo ještě neměl.
Pavel Hewlit
Jak jsme našli morální polohu svého postoje k válce
A hned na úvod řeknu, že není překvapivá, neboť není ničím novým, co by se od malého, a přitom šikovného národa očekávalo.
Pavel Hewlit
Nebezpečí požáru koloběžek aneb Půlnoční sexy (skoro) hasič
Nemám některé lidi na koloběžkách rád. Nejen kvůli onomu pocitu moci, který ucítí, když pod sebou zavrní elektromotorem, a pomyslí si, že chodci jsou póvl vhodný k likvidaci.
Pavel Hewlit
Disney má další pohádkový genderově vyvážený zářez + něco o rasismu
Pokud je příležitost, nijak se svým obdivem k firmě Disney netajím. Je pro mě ukázkou nejen perfektně zvládnutého podnikání, vedení lidí, ale i ukázkou toho, jak rychle umíte v ledasčem otočit.
Pavel Hewlit
Jelikož nevíte, co Vás čeká, tak jste ještě „stateční“
Blíží se zima, a co se mě týče, já si myslím, že celá situace ohledně plynu dobře dopadne. Ne že by se vyřešila situace s válkou, ta se ještě tak dva roky nevyřeší, ale Vláda nesmí selhat.
Pavel Hewlit
Na základce bude nový předmět – „wellbeing“, a jedničku nikdo nedostane.
Musel jsem nejdřív trochu pohledat ve slovnících, protože tenhle název vůbec neznám a evokoval mi něco jako koupele a masáže, takže něco spojeného s wellness.
Pavel Hewlit
Jezte zdravě, ale přijdete o kouzlo našeho zdravotnictví, ale zase nezahájíte revoluci
Nijak nepopírám, že mnou popsané události mohou být shodou náhod, jako by se právě na mě krutý osud chtěl pomstít, že na zdravotnictví v politickém měřítku delší dobu kašleme a lidi v něm pochopili, že to jenom tak neskončí.
Pavel Hewlit
Velitelka celosvětové aliance demokratických sil paní Pekarová-Adamová
Já Vás včera varoval. Já říkal, že jestli nebudete mít pana premiéra rádi a on nebude mít z Nás radost, paní Pekarová-Adamová něco řekne. A už je to tady.
Pavel Hewlit
Jak bezpečně poznat Rusa, který volí Babiše
Včerejšek a v něm pan premiér Fiala ukázal našemu národu, jak je jednoduché v naší krásné a spokojené zemi rozeznat proruské živly, na něž je dobré ukázat si prstem.
Pavel Hewlit
Paní Pekarová Adamová si přeje svetrový mír a kdy točit pokračování hitu
Svetr paní Pekarové Adamová (dále jen P.A.) se stal již legendární záležitost a politička svým svetrem ukázala cestu, jak se vypořádat s nadcházející energetickou krizí.
Pavel Hewlit
Mi Němec sakásáme tocho Rassist Vinetů
Vy na sačátek musela nejdřív vědět, že mi Němec fždycky ferová osobnost. My dobže fždycky věděla, co je tobfré a co nicht tobfré a mi uměla ze fždycky poučit z der Lapsus.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 943
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1435x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz