Výhody a nevýhody seznámení s Múzou

11. 02. 2019 23:36:35
Moje představy o antických bohyních umění prošly během života proměnami – a to takovými, že jsem se při nich vrátil zase na počátek. Vlastně jsem dokončil v tomhle směru evoluci a vrátil se do vody.

Přirozeně že na začátku jsem si Múzu představoval coby takovou éterickou bytost, něco jako vílu, která si kolem Vás poletuje a občas políbí na tvář a vnukne nápad. Později jsem pochopil, že by jich mohlo být i víc najednou. Přeci jen Zeus a Mnémosyné neměli jenom jediné děcko a časem svět zaplavili několika generacemi. Podívejte se na animovaného Herkula od Disneye, tam jsou Múzy v množném čísle a zpívají v rytmu soulu.

Pak se pohled na Múzu změnil a z půvabné dívky se stal tlustej chlap v obleku na míru (já ho platil), sedící v křesle blízko mého stolu, čtoucí noviny a v puse žmoulající tlustý kubánský doutník. Vždycky když jsem přestal psát, sklopil noviny a zeptal se: "Nějakej problém, mladej? Je nějaký zvláštní důvod, proč nepíšeš!?" Byl ten typ chlapa, že mu neodpovíte jinak než další prací. Spokojeně se usmál, potáhl z doutníku a začetl se do sportovní rubriky.

Teď už jsou časy jiné a tlustého chlapa opět vystřídala bytost ženského pohlaví, u mě jménem Arevanis (nechtějte, abych to skloňoval, neumím to, Řekové mají zmršenou gramatiku). Nosí modrou tógu, místy průsvitnou (nevím, jestli je to dobře, nebo špatně), na zápěstí má zlaté třpytící se náramky a její vlnité vlasy střídají v pruzích barvy, takže chvíli je blond, někdy černě havraní, ale zahlédnete ji i jako hnědovlasou nebo zrzku.

Múzy chodí bez pozvání. Múzy nejsou escort servis. Přijdou, dají Vám pusu, zamrkají dlouhými řasami a už se vezete. Bušíte do klávesnice, malujete, zpíváte, socháte – děláte, co Vám bylo předurčeno, akorát v divočejším tempu. To je ta výhoda.

Další výhoda je, že s Múzou neřešíte blbosti. Začnete totiž řešit nesmysly. Nějaká politika, Babiš, Zeman, Kalousek, Vám může políbit záda. Dokonce Vám bude jedno, že osmička nejezdí k vozovně Střešovice nebo že se máte ze střídané přestávky vrátit zpátky na vůz. Řešíte důležitější věci.

Třeba kolik syslů se vejde do nesmyslů? Nebo jestli může dopravní značka tančit či jak by filmovému Vetřelci slušely bikiny. To jsou odpovědi na důležité věci tohoto světa.

Všechno Vám hezky do sebe zapadá a Vy se pitomě usmíváte a kolegové kolem se ani na nic neptají, poněvadž sami vidí, že jste mimo víc než obvykle. Mozek stříká gejzíry nápadů a nic není nemožné.

Pak jsou tady nevýhody. Múzy se jen tak nezbavíte a pořád ji máte před očima. Ochomýtá se kolem Vás, a pokud si myslí, že na ni nemyslíte, vleze Vám do záběru a udělá "KUKU!" nebo "Budliky budliky!", jen abyste na ní opět mysleli.

Múzy jsou taky rozpustilé a trochu marnivé. Mají i občas lehce debilní nápady. Třeba chtějí v jednu ráno tancovat.

To si takhle píšete, už si říkáte, že byste zalehli, a najednou slyšíte hudbu, jíž jste pustili, ani nevíte kdy a jak, a už po kuchyni tancujete s Múzou v náručí a čas přitom plyne neuvěřitelnou rychlostí kupředu. Bum, večerka je najednou posunuta na třetí ráno.

Je naprosto nemyslitelné se pořádně vyspat. Tady skutečně platí, že Vám nedá spát, a třebaže to nemá co dočinění s erotikou, vstáváte s krvavýma očima, oteklými víčky a pytlíky pod očima, a to jen proto, abyste jako první ze svého dne spatřili Múzu, jak na Vás udělá KUKU nebo Budliky budliky.

Jen tak ji nepřečuráte a rozhodně se jí nezbavíte. Třeba že byste ji nechali doma, když jdete do zaměstnání. Ne ne, vážení, doprovází Vás. Tancuje kolem a usmívá se na lidi okolo.

Copak v jiných zaměstnání to možná jde, ale v tramvaji je nám těsno. Pokud mám nízkoplech (hranatý, červenobílý, plošina ve třetích dveřích), ještě se vejdeme. Sedí na desce napravo, nohy má u kotníků překřížené a houpá jimi, jako by seděla někde u moře na molu. Nemá ráda nezájem, což se v provozu blbě snáší, a tak na mě doráží. Jednou dorážela na Letné natolik, že já málem dorazil Avii.

V "Téčku" (stará, buclatá) skoro na cestu nevidím, protože se tam dva nevejdeme. Většinou mi sedí na klíně, ruce obtočené kolem krku, pusinkuje mě a já čumím jako vejr, abych se dostal ve zdraví na konečnou. Ona se konečné nemůže dočkat. Těší se, jak se protancuje salonem tramvaje a já budu zase psát.

Takhle – ne že bych si stěžoval. To ne. A nestěžuju si ani z důvodu, že mi právě teď kouká přes rameno a hlad po vlasech, které teď nota bene ani nemám. Nestěžuju, přísahám.

S Múzou je to padesát na padesát. Z poloviny Vás trápí, z poloviny oblažuje. Přesně těmi polovinami, jež se krásně vyvažují, a díky nim máte pocit, že žijete. Přestože to není každý den zrovna fér.

PS: Jo, je pozdě, ale na spánek to ještě nevypadá. Začíná se kroutit. Za chvilku ji asi požádám o tanec.

Autor: Pavel Hewlit | pondělí 11.2.2019 23:36 | karma článku: 13.84 | přečteno: 293x

Další články blogera

Pavel Hewlit

Věř, a víra Tvá tě uvěří – i když fakt nevěříte (a přejete si)

Řeknu to na rovinu, nejsem věřící člověk, věřící v Boha. Mám proti němu výhrady. Sem tam mi něco v Bibli neštymuje a všemocnou bytost si představuju jinak - jako bytost, co může všechno, a ne že nás v tom všechny nechá plácat.

19.2.2019 v 20:09 | Karma článku: 12.48 | Přečteno: 308 | Diskuse

Pavel Hewlit

Balada o okýnku napravo

Že v kabině řidiče jsou okýnka, Vám asi nepřijde nic divného. I řidič rád dýchá, a jak jsem pochopil, řidič prožívající právě suffocatio není oblažen smyslnými chutěmi obložené bagety, nýbrž právě chcípá na udušení.

18.2.2019 v 13:34 | Karma článku: 18.49 | Přečteno: 455 | Diskuse

Pavel Hewlit

Diskuze s Múzou o volbách ANO, Zemanovi a Kalouskovi

O Múze jsem tady už mluvil. Včera natolik tak divoce, až jsem onen příspěvek dal do osobní kategorie, poněvadž by přes zvýšenou vzrušivost v hlavním proudu neobstál.

17.2.2019 v 11:49 | Karma článku: 11.74 | Přečteno: 368 | Diskuse

Pavel Hewlit

Erotická koupel (lyrika)

Koupelnou se rozlila vůně jako popohnaná závanem větru, třebaže ten závan patřil rozevření županu a jeho svlečení a uložení na prádelní koš vedle umyvadla.

16.2.2019 v 11:12 | Karma článku: 14.41 | Přečteno: 604 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Pavel Hewlit

Věř, a víra Tvá tě uvěří – i když fakt nevěříte (a přejete si)

Řeknu to na rovinu, nejsem věřící člověk, věřící v Boha. Mám proti němu výhrady. Sem tam mi něco v Bibli neštymuje a všemocnou bytost si představuju jinak - jako bytost, co může všechno, a ne že nás v tom všechny nechá plácat.

19.2.2019 v 20:09 | Karma článku: 12.48 | Přečteno: 314 | Diskuse

Katerina Kaltsogianni

Kohout

Měla jsem jako dítě tři vážné momenty, které mě skutečně ovlivnily do mojí dnešní podoby. Nemyslím si, že jsem někdy něco tak silného zažila, co se do mě tak vrylo, co mi zformovalo moji povahu. Kohout byl velmi silným zážitkem.

19.2.2019 v 17:28 | Karma článku: 24.18 | Přečteno: 533 | Diskuse

Jiří Turner

Kdo nemá rád Lucii Vondráčkovou, ať se někam podepíše.

Já jí rád nemám, stejně jako nemám rád celou tu jejich famílii. Její tetu úplně nesnáším, to kvůli Kubišové, a její tatík mě žere taky, protože jako předseda svazu autorů a interpretů z nás tahá ty tantiemy. Ale Plekyho miluji.

19.2.2019 v 15:49 | Karma článku: 33.31 | Přečteno: 3425 | Diskuse

Mária Tvrdoňová

Bol Ježiš východným Guruom?

Keby ste nikdy nepočuli o tom, či máme nejaké dôkazy Ježišovho pobytu v Indii, pokiaľ poznáte evanjeliá a ich historický kontext, zo samotných Ježišových slov je jasné, že nebol ovplyvnený východnými náboženstvami.

19.2.2019 v 15:41 | Karma článku: 6.03 | Přečteno: 119 | Diskuse

Ladislav Jakl

Brexit: Tvrdý? Chaotický? Divoký? Čistý!

Opustíš-li mne, nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš. To spolu s Viktorem Dykem vzkazuje Brusel všem vazalským zemím EU.

19.2.2019 v 15:33 | Karma článku: 35.33 | Přečteno: 787 | Diskuse
Počet článků 654 Celková karma 20.60 Průměrná čtenost 1179

Ctitel Hitchcocka i Walta Disneyho – to dohromady jde a oba mají k sobě blízko. Vyrůstal jsem na hororu a jemu podobných fantazií. Živím se jako pražský tramvaják, avšak nijak neskrývám, že bych chtěl lidem dát i víc než bezpečný přesun z bodu A do bodu B. Třeba jim nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit je, rozplakat, donutit, aby se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit.

Motto: Palte dle uvážení + Lidi, mám vás rád, ale radši bděte.

 

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

Literární odkazy: https://www.facebook.com/pisalek/

Najdete na iDNES.cz