Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Gremlini a Senát ČR

16. 04. 2018 13:10:51
Někdy se psaní článku vyvrbí ze zcela dadaistických končin, až se sám pisatel diví, kam ho tentokrát vítr zavál a o čem a jak píše. Kdo kdy psal, ví – a kdo kdy tvořil cokoliv jiného, ví taky.

Pamatujete na Gremliny? Přelom osmdesátých a devadesátých let. Ze začátku takový malý, chlupatý, roztomilý, trochu jako mončičák. Dle filmové legendy přišli (y – ale budu se držet toho měkkého) z Asie a jsou nastrkováni do přístrojů denní potřeby, a to jenom proto, aby škodili a vás doháněli k šílenství.

Vlastnit takového Gremlina není nic jednoduchého, protože se musíte řídit třemi přísnými pravidly. Za prvé, nesnáší světlo, sluneční ho dokonce může zabít. Za druhé, nikdy se nesmí namočit. A za třetí, a to je vůbec nejdůležitější, nikdy mu nesmíte dát najíst po půlnoci. To se pak dějí věci. To už není ten hezký chlupatý Gremlin – spíš něco, co vypadá jako velká obnošená slizká ponožka se špičatýma ušima (plus samozřejmě údy).

A teď k tomu, proč je v názvu článku slovo Senát. Asi by bylo jednoduché, krátkozraké nebo i laciné napsat, že politik se vlastně takovému Gremlinovi podobá víc, než si sám myslí. Na sluníčko moc nesmí, nerad se do něčeho namáčí, a když ho nakrmíte po půlnoci, a pořádně, a nejlépe něčím finančním, zakuklí se a pak se z něj vyloupne něco odporného, co vás už nemá rádo, je zlomyslné, škodí a vy jste z něj zklamaní.

Kdepak – o tomhle psát nechci. Spíš mě právě dneska psaní zajímá jako proces s otázkou Proč?, než abych řešil jakousi politiku. Senátorům, ostatně i jiným politikům, se dávají různá jména den co den, takže v tomhle netřeba nosit dříví do lesa.

Když píšu nebo jenom tak brouzdám po internetu, poslouchám staré magnetofonové kazety. Pro mladší vysvětlím, že magnetofonové kazety jsou MP3 na pásku a na rozdíl od čehosi digitálního se tyhle MP3 dají přetáčet tužkou nebo propiskou. Jak a proč, to by bylo na dlouho – ale ti, co kdysi vlastnili walkmana ví, co to je šetřit baterky a přetáčet manuálně.

A tak poslouchám a najednou slyším skladbu z Gremlinů (mám na páskách i soundtracky), takovou tu vlezlou, ústřední melodii, která zní trochu jako kvákání a slyšíte ji asi takhle: Kva kva kva kváááá kvááá kváááá, kva kva kva kváááá kváááá kváááá, kva kva kva kváááá kva kva kva kvakvakváááá – už chápete že jo? A jak to poslouchám, čtu článek o tom, jak několik neúspěšných kandidátů na prezidenta zvažují do Senátu svoji kandidaturu.

Inu proč ne. Pokud nechcete zůstat stranou a hodláte ještě na jisté posty útočit, není dobré se vzdalovat. Stejně tak není dobré nevyužít vlnu popularity a nesvést se na ní. To tak chodí. A do toho Gremlini.

Kva kva kvááááá.

U takovýho Gremlina hned víte, na čem jste. Pokud slintá, prská a v ruce drží nůž nebo bouchačku (ano byl to film pro děti, pro americké děti), asi se s vámi nechce kamarádit. Ale co takový budoucí Senátor? Kde se vzal, tu se vzal (zval se), usmívá se, třese vám rukou, cítí podporu usměvavých lidí a mluví o spokojeném zítřku.

Taky řeknu, inu proč ne – ačkoli nevím, jak vy, ale já si myslím, že Senát v téhle zemi nepotřebujeme a slouží jako odkladiště tváří, které vlastně vůbec neznám, a navíc si teď alespoň u pěti Senátorů nevybavuju ani jména (vím jen o předsedovi).

Kva kva kvááááá

Jak jsem řekl, chápu, že ti noví potencionální Gre... senátoři chtějí být poblíž, kdyby se něco šustlo, jako třeba, kdyby najednou byla potřeba rychlá volba nového prezidenta – avšak já si tak říkám, že bych spíš na onoho dalšího prezidenta chtěl člověka, který se ne jenom tak kde se vzal, tu se vzal (zval se), ale vím o něm své, je řekněme politicky a názorově profilovaný, vím, co od něj čekat, a co očekávám, mám potvrzené léty jeho práce.

Možná namítnete, že právě proto, aby se profiloval, kandiduje do Senátu, ale já se zeptám, není to málo? O práci Senátorů nic nevím. Občas sice zaslechnu, že ten a ten něco někde řekl, ale to je tak všechno. Velmi matně si vybavuju, jak vůbec Senát vypadá v jednacím interiéru – ačkoli je možné, že se mi ta představa míchá s místem, kde se scházel Klub rváčů, o kterém se nemluví. A pravidlo dvě, o Klubu rváčů se nemluví.

Nevím – zdá se mi to takové zvláštní. Jako celá doba.

A do toho Gremlini. Kva kva kva kváááááá... Vždyť víte.

Asi je na čase změnit kazetu.

Nebo zprávy.

Hlasujte ve finále Blogera roku

Autor: Pavel Hewlit | pondělí 16.4.2018 13:10 | karma článku: 13.27 | přečteno: 390x


Další články blogera

Pavel Hewlit

Tohle léto 2018 bude perné

Parné taky, jistě. Bude parné, až se v některých tramvajích pěkně ohřeju, a budu mžourat do sluníčka a na kolejích mi začnou skákat barevné fleky. Bude však i perné.

14.4.2018 v 17:59 | Karma článku: 16.70 | Přečteno: 443 | Diskuse

Pavel Hewlit

Andělé a démoni z Palmovky

Pan Hrabal to o Palmovce věděl, že je magická a že ta magie stojí za zaznamenání, aby i ostatní se magií nasáli a viděli svět trochu jinak, jinýma očima, a cítili se trochu jinak.

12.4.2018 v 13:35 | Karma článku: 15.55 | Přečteno: 473 | Diskuse

Pavel Hewlit

A komu tím prospějete?

Už jsem tu myšlenku psal nedávno, demonstrace jsou nové české hobby a do dalších dnů platí, že kdo nedemonstruje není Čech – tlesk tlesk tlesk, případně: písk písk písk.

9.4.2018 v 20:06 | Karma článku: 40.78 | Přečteno: 3622 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Marek Valiček

Nevim, proč mám deset prstů a jen dvě dírky

Za necelou dvacku takových informací! Když člověk zváží, že za obyčejný máslo dá víc než dvakrát tolik, tak ta lekce přišla fakt dost levně.

20.4.2018 v 10:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

David Vlk

Soudruzi zvolte si prosím soudruha Skálu

Soudruzi budou volit nového předsedu.Nahradili sice rudé hvězdy třešničkami,přesto se jedná pořád o ty nesmlouvavé bojovníky za nesmyslnou utopii socialismu. Teď mají navíc konečně šanci spoluřídit stát se svým třídním nepřítelem.

20.4.2018 v 9:19 | Karma článku: 18.62 | Přečteno: 216 | Diskuse

Klára Dvořáková

Kdo přežije očistu? - povídka

Na detoxikační víkendy jezděte výhradně bez manžela. Že to děláte pro něj? Skutečně? A víte, co s ním provedou jáhly a sklenička rozmixovaných kopřiv na lačno?

20.4.2018 v 8:35 | Karma článku: 4.74 | Přečteno: 108 | Diskuse

Helena Vlachová

Mrtvé dítě v kontejneru

Žijeme to v divné době. Některé matky odhazují svá novorozeňata do kontejneru místo toho, aby své dítě skryly do své náruče. Těžko jejich čin pochopí ženy, které marně usilují o těhotenství.

20.4.2018 v 6:29 | Karma článku: 14.85 | Přečteno: 448 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Potkají se dva optimisté

„Jsem optimista: věřím, že se EU rozpadne tak, jako jiné říše před ní“, říká jeden. „Já jsem taky optimista, ale věřím, že to EU ustojí a vyjde z toho posílená“, tvrdí druhý.

19.4.2018 v 21:48 | Karma článku: 15.59 | Přečteno: 541 | Diskuse
Počet článků 534 Celková karma 17.20 Průměrná čtenost 1182

Ctitel Hitchcocka i Walta Disneyho – to dohromady jde a oba mají k sobě blízko. Vyrůstal jsem na hororu a jemu podobných fantazií. Živím se jako pražský tramvaják, avšak nijak neskrývám, že bych chtěl lidem dát i víc než bezpečný přesun z bodu A do bodu B. Třeba jim nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit je, rozplakat, donutit, aby se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit.

Motto: Palte dle uvážení + Lidi, mám vás rád, ale radši bděte.

 

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

Literární odkazy: https://www.facebook.com/pisalek/





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.