Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Západ jsme nikdy nebyli, a nebudeme

30. 10. 2016 10:17:22
Je to sice hezká představa, že nás někdo vidí jako stát coby semínko západní civilizace, která se liší od východní tím..., tím..., že je prostě jiná. Že to u nás není jako v Rusku nebo v Číně.

Západ je tedy asi něco magického, místo, ve kterém se mají všichni dobře a mají se rádi, jako by tam bydleli vedle zdi ve stínu samotné zahrady Eden. Ale dobře.

Proč si myslím, že nejsme Západ, a nikdy nebudeme? Jsme hlavně Slovani. Západní, ale pořád Slovani. První místo, jež se za Západ vydává, obydlují Germáni. Tudíž někdo, kdo přišel odjinud a má mnoho svých vlastností postavených jinak než my.

Nebo vy snad máte pocit, že už jsme se tady za více než dvacet pět let po revoluci k nějakému obrazu Západu (případně mentalitě jeho obyvatel) se vším všudy přiblížili? Já si myslím, že ne.

Nedávno jsem koukal na díl ze série České století s názvem Poslední hurá. Za pozornost stojí postava Oskara Krejčího, jíž bravurně zahrál Oldřich Kaiser – a třeba že ne všechno, co scénář vložil do úst, pan Krejčí skutečně řekl, za zhlédnutí jeho scény stojí.

Mimo jiné mluví i o tom, že Západem se tahle země nikdy nestane.

Já si nemyslím, že by to bylo proto, že jsme Východem nějak nasáklí a jed je kdesi hluboko v zemi a v nás. Prostě jím nejsme, a nebudeme. Je to jako tak, že kočka nikdy nebude tygr.

Osobně se mi nelíbí, že se ze Západu tvoří jakési dogma, jehož se musíme držet, protože je vzorem – a rozhodně není Východem, který je prezentován jako zlý. A není nic těžko ho za pomoci médií ukázat Východ ještě horším místem než je.

Samozřejmě že je to celé kvůli Číně, ani ne tak kvůli Rusku, ale proč nikdo neřekne nebo nenapíše na transparent: Ne jako v Africe?

Asi protože by to už bylo moc.

Podle mého bychom se neměli chtít Západem stát – hlavně kvůli tomu, že co my o Západu vlastně víme, opravdu víme. A nebo, co chceme vědět. Je to i věc toho, co máme v hlavě.

Máme sice všichni dokola hromadu keců, rádi se necháme jimi krmit, ale jde nám pořád o to jedno. Mít se dobře, nic víc. Už jsme dokázali, že nám je nějaká svoboda ukradená. Tu chce jen několik lidí. Většinou o ní kážou ti, co buď peníze mají a nepotřebují myslet na zítřek, nebo naopak ti, co je nechtějí mít, žijí podle svých vnitřních zásad a zítřek jim je ukradený jako těm bohatým.

Pokud teď o mých slovech přemýšlíte jako o bludu, jen si představte, že se nechcete mít dobře, prostě nechcete. Nemáte práci, nebo ji nemáte jistou, bydlení taky není jisté, teplo na zimu taky, ale svým dětem říkáte, že nepotřebují hračky ani jídlo, ani dovolenou, ale je dobře, že jsou svobodné a mohou všechno na světě.

"Můžeš být vším, co chceš, jsi svobodný!"

Tohle je hezké tak do projevů o lásce před vánoci, když vloni Papež kázal o nematerialistických vánocích, a že se máme mít rádi. A pak v jedné Talk show zaznělo, že Papež neví, co mluví, protože Ježíšek dárky od Tří králů dostal a rozhodně je nevracel, a Papež rozhodně nebude ten, kdo utře slzičky dětem, co nenajdou pod stromkem hračky a techniku.

Svoboda končí tam (možná ale i začíná), kde lidé chtějí mít jistou práci, o víkendu volno, v pátek večer si odfrknout u piva, v létě jet na dovolenou atd...

Jak už zaznělo v Českém století: Ve čtyřicátém osmém taky šli lidi s Gottwaldem, a ne kvůli svobodě, ale proto, že se chtěli mít dobře.

A dobře se chceme mít pořád, pořád, já rozhodně ano. Proto taky vím, jak je jednoduché na to "mít se dobře" zblbnout lidi. Je to jednoduchá rovnice: Nejdřív jim ukážete, že se mají špatně, pak jim slíbíte, že se mohou mít líp. Do toho přirozeně ještě zamotáte viníka.

Skoro jakoby náhodou se to hodí na situaci, aby Vás někdo vybízel k občanskému neklidu, a pak se pravděpodobně ten samý objevil, aby vás chlácholil a ukázal vám eventualitu. Ne řešení. Eventualitu. A do ní patří i slovo do pranice, že se stáčíme na Východ.

Ale my se nikam nestáčíme. MY jsme pořád uprostřed a nemá význam s námi kamkoli hýbat. Měli bychom si už uvědomit, že zůstat na místě je taky součástí cesty, a nemusíme se jako obvykle hnát na strany, kde nám sypou zrní, nebo tím směrem, kam nás kopou do zadku.

Kašlat na Východ a na Západ. Být tím, co si lidé představovali při vzniku Československa. Být středem Evropy. Takovým mostem mezi Východem a Západem.

Dlouho jsme si přáli vymanit se z vlivu Východu, a to se nám splnilo. A to jen proto, abychom se hned nechali nahnat druhým směrem. Zase jsme se chtěli mít dobře a tak jsme to táhli od čerta k ďáblu, nebo přímo s ním. Možná je načase se zastavit a zůstat, kde jsme a nenechat si nic diktovat. Nenechat se blbnout prohlášeními a transparenty a předvolebními agitacemi se zpěvy a tanci. Jsme Češi, ve středu Evropy, nejsme Západem a nejsme Východem. Měli bychom spíš začít stavět ten pomyslný most a zkusit si vybrat pro sebe z obou stran to nejlepší a zkusit ono vybrané zasít do společné zahrádky. Uvidíme, co vyroste.

Třeba se to zkříží a vyroste úplně něco nového, něco co ještě nikdo neviděl.

Třeba ta svoboda.

Autor: Pavel Hewlit | neděle 30.10.2016 10:17 | karma článku: 37.24 | přečteno: 1609x

Další články blogera

Pavel Hewlit

Na jeden rok s blogy končím

A ono taky proč ne. Když se podíváte na události posledních dnů, není se co divit, že mnozí o své práci tady mají jisté pochybnosti.

2.12.2016 v 16:34 | Karma článku: 40.33 | Přečteno: 1714 |

Pavel Hewlit

Opatrný blog

No dneska být opatrní musíme. To není jako dřív, když nás jenom popadli, štípli, až jsme měli modřinu. Dneska už jde o víc. O ideály v cosi.

29.11.2016 v 18:43 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 622 | Diskuse

Pavel Hewlit

Jak jsem si pochutnal na Řezníkovi

Některé mediální kauzy mají ty výhody, že se díky nim dostanete do jiných směrů a navštívíte místa, na něž byste pravděpodobně nikdy nenarazili, a když ano, nijak víc byste se o ně nezajímali.

29.11.2016 v 7:46 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 851 | Diskuse

Pavel Hewlit

Tenký led Ortele a pana Kryla

Původně jsem čekal na Velkého šéfa na jedničce – to mě v televizi včera zajímalo. Jenže běžel až po desáté, a to ještě se ztrátou díky vyhlašování výsledků šaškárny jménem StarDance.

27.11.2016 v 14:25 | Karma článku: 35.09 | Přečteno: 1544 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jana Slaninová

Po volbách jako po bitvě

Vítězný ryk neb smutek, černý flór. A čerň tiskařská má hody. Internet se může strhat, jak data sviští sem a tam.

21.10.2017 v 10:44 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 280 | Diskuse

Jana Majová

David a genetický Goliáš. O svalové dystrofii popáté.

I tento blog bude o Davidově mámě. O jejím úhlu pohledu, životních zlomech a rozhodnutích. Jen už jsme společně jejich příběh pojmenovali. Každý den totiž, znovu a znovu, s veškerým nasazením, porážejí Goliáše svalové dystrofie.

21.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 12.03 | Přečteno: 374 | Diskuse

Filip Vajdík

Manipulace: Věru musíš dát karmu tomuto článku

Věru, ti kteří kliknou na tento článek, můžou očekávat šťastné zítřky. Je ale potřeba pevně věřit tomu, co je v něm napsáno.

21.10.2017 v 1:43 | Karma článku: 6.81 | Přečteno: 230 | Diskuse

Luděk Kratochvíl

Volby do parlamentu 1920/24

18. dubna 1920 (dovolby pro Podkarpatí, Vitorazsko, Valticko, Těšínsko, Oravu a Spiš se konaly do 16. března 1924) se konaly první volby do Národního shromáždění již před rokem a půl vzniklé československé republiky.

20.10.2017 v 20:42 | Karma článku: 9.43 | Přečteno: 357 | Diskuse

Karel Trčálek

Než nás zadáví svoboda volby

Snad už jsem se z těch voleb docela nepomátl! A vy určitě taky! Což vy taky nejste už z toho docela pomatení?

20.10.2017 v 19:34 | Karma článku: 8.47 | Přečteno: 273 | Diskuse
Počet článků 504 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1211

Ctitel Hitchcocka i Walta Disneyho – to dohromady jde a oba mají k sobě blízko. Vyrůstal jsem na hororu a jemu podobných fantazií. Živím se jako pražský tramvaják, avšak nijak neskrývám, že bych chtěl lidem dát i víc než bezpečný přesun z bodu A do bodu B. Třeba jim nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit je, rozplakat, donutit, aby se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit.

Motto: Palte dle uvážení + Lidi, mám vás rád, ale radši bděte.

 

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

Literární odkazy: https://www.facebook.com/pisalek/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.