Popsal jste to jak to sám život napsal.....

Snažil jsem se o to.

Děkuju.

Holčičky se těšily na narozeniny a na dorty. Maruščin dort má 6, Aniččin dort 3. Sešla se rodina, bude veselo. Zazvonil telefon, teta nechtěla prozradit, kdo volal. Oslava pokračovala a holčičky se až později dozvěděly, že telefon oznámil, že jejich tatínek v nemocnici zemřel. Zemřel, když se krájely narozeninové dorty. I to se stává.

Bohužel stává, akorát se o tom moc nemluví. Smrt je pořád pro mnohé tabu.

co mi to děláte, Pavle...

Nebojte, je to naposledy. Příště bude veselejší téma. Orgasmus. Ženský.

Všechna tři psaní mají sílu, smutek... a čtivost.

A já jsem rád, že se Vám to líbí.

Toto skoro indenticky prožíval kdysi kolega...a mi to "žili" s ním...

...a my...(jsem z toho trochu mimo)

První otevření blogu dnes a...

Nedá se k tomu nic napsat, jen cítit.

Děkuju.

Tak je to taková literární pocta Vaší odvaze o Vámi otevřeném tématu.