Blondýna za volantem a kupa emocí

25. 10. 2015 9:00:26
Takhle vypadá auto zaparkované v průjezdním profilu tramvaje – a vypadá takhle v pátek ve čtvrt na dvanáct v ulici Milady Horákové, což je vzhledem k místu a času skutečné terno.

Služebně starší řidiče podobná situace nerozhází. Jsou dokonce místa, kde si na podobnou "záležitost" můžete vsadit, a třeba taková Korunní ulice směr Mírák je úrodným polem pro podobné případy porušení silničních pravidel a omezení jiné dopravy.

Osobně nemám nic proti blondýnám, ale co vím, ve většině případů k podobně zaparkovaným automobilům dorazí právě ony: cupitají na přehnaně vysokých podpatcích, v podpaží drží psa velikosti morčete, ve druhé ruce svírají mobil a jejich nehty mi připomínají čarodějnice. Většinou se tváří roztomile pitomě, někdy dotčeně, a tělo ukazují ze všech stran, jako by krom nadávek od čekajících měl přilétnout i pozdrav blesku fotografického přístroje.

Abych nebyl za blonckofoba, samozřejmě ne, blbě parkují i ostatní, a zažil jsem blbě parkujícího něco jako kulturistu, jehož slovní zásoba na vysvětlenou, proč blokuje provoz, se omezila na zdvojení "No No!"

Přesto právě v tomto případě jsou blondýny takové, řekněme typické, a málokterý vtip na podobné téma začíná: Baví se bruneta a černovláska...

Páteční noc je na blokaci provozu zajímavým časem. Většinou nemáte ve voze někoho, kdo spěchá do práce, spíš naopak, a jelikož více než polovička osazenstva je pod vlivem alkoholu a radosti ze života, nadávky nejsou kdovíjak ostré.

Kolem automobilu se v minutě sešel hlouček mladistvých a vesměs se začalo vtipkovat. Zatímco já volal na dispečink a diktoval značku a vysvětloval vzdálenost od kolejí, množily se vtipy, jako že by se auto mohlo otočit na střechu, urvat mu blatníky, a tramvaj by ho mohla objet nebo by ho mohla objet dvacetikoruna – a poněvadž ve voze byl přítomen pes, taková ta malá chlupatá rasa, co vypadá jako králík s amputovanýma ušima, rozjela se debata, zdali němá tvář může mít řidičák a umí couvnout.

Slečna dorazila za deset minut. Blondýna. Něco po třicítce. Malá, s burritem v jedné ruce (a velká chuť na něj, protože ukousla obrovský kus), v druhé se svazkem klíčů od všehokoli. Špitla omluvu a rychle zajela do automobilu. Byla tak malá, že si ji skoro lidi nevšimli a moc jí nenadávali do takových těch užitečných zemědělských tvorů a geometrických obrazců, a spíš byli rádi, že se pojede, típli cigarety a nastoupili do tramvají, jichž byla v ulici za sebou celá řada jako na přehlídce.

Ale na té blondýně bylo něco zvláštního. Nepatřila k těm hloupým – na to, že měla hezké auto, neměla k němu oblečení (a vůbec za léta praxe hloupé lidi poznám). A už vůbec ne boty. Nejspíš ty hezké, "pracovní na jehlách", ležely někde na zadní sedačce a ona k domu vyrazila v pohodlnějších.

Tipoval jsem ji na podnikatelku, nebo alespoň hodně pracující ženu. Není to pravidlem, ale podobné většinou vyměnily život za práci – patrně krátce po tom, co je něco nebo někdo hodně zklamal. V autě bylo hodně složek s fakturami a smlouvami. Pes mezi nimi nebyl na ozdobu, spíš měl roli pomocníka při temnějších večerech a nocích, kdy lidé moc nepracují, brodí se mezi stěnami a často koukají z oken na ulici, a čekají na nový pracovní den – ta noc se pouze musí přečkat, v dobře zařízeném, leč prázdném bytě.

Kdysi jsem znal podobnou. I toho psa měla. Dlouho byla sama, pracovala, avšak nakonec chtěla lásku. Myslela na poslední vlak a poslední stupátko, na němž by se mohla projet. A našla ji. Jenomže nevěděla, že už milovat neumí, nebo doopravdy nechce. To v tomhle případě vyjde nastejno. On ji miloval, takovou tou upřímnou láskou, která si na nic nehrála. Myslím si, že se tím později trápili. Ona, že ji někdo miluje, a on, že jeho ne. Jejich závěr nebyl šťastný.

Když jsme se rozjeli, potkal jsem ji ještě na světlech u Letenského tunelu. Dívala se na mě a já na ní. Netvářila se jako mistryně světa, to vůbec, naopak měla velmi skleslý pohled. Burrito nejedla, asi na něj už neměla chuť. V tom našem pohledu bylo něco zvláštního, a smutného. Věřím, že lidi, co mají podobné problémy, se navzájem poznají a vědí o tom druhém víc, než je tomu prvnímu milé.

Odpustil jsem si provokativní gesta. Ne že bych nechtěl, jenom to prostě nešlo. Oba jsme v onom pohledu věděli, že někdy se stanou věci, které vypadají jako chyby, ale mají pro lidi jako my nějaký důvod. Někdy že děláme hlouposti, protože už nevíme, nebo se bojíme, jak ve svém životě zabodovat.

Někdy stačí jen špatně zaparkovat auto, aby měl člověk alespoň na chvilku kolem sebe lidi – a je fuk, že vám budou nadávat. I ty nadávky jsou součástí toho procesu, kdy si sami pro sebe dokážete, že nejste ztracení, a ještě žijete.

A nejste na světě úplně sami.

Autor: Pavel Hewlit | neděle 25.10.2015 9:00 | karma článku: 37.56 | přečteno: 6221x

Další články blogera

Pavel Hewlit

Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je

Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.

16.11.2022 v 22:36 | Karma článku: 33.09 | Přečteno: 1992 | Diskuse

Pavel Hewlit

Ta válka muší bejt, to Vám poudám

Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.

16.11.2022 v 16:19 | Karma článku: 36.43 | Přečteno: 940 | Diskuse

Pavel Hewlit

Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze

Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.

9.11.2022 v 14:45 | Karma článku: 26.30 | Přečteno: 483 | Diskuse

Pavel Hewlit

Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj

Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.

5.11.2022 v 1:22 | Karma článku: 44.98 | Přečteno: 6722 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Můj syn

Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.

19.3.2024 v 6:37 | Karma článku: 4.18 | Přečteno: 96 | Diskuse

Olga Medová

Útřivé

Nevstoupíš dvakrát do stejné... lavice. Lavice Dejvice, rýmovačka...Budova Fakulty architektury od Aleny Šrámkové. Plně obsazené řady. Přednášející za katedrou. Prezentace s fotografiemi.

18.3.2024 v 23:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 59 | Diskuse

Pavel Nitka

Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...

Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...

18.3.2024 v 19:20 | Karma článku: 8.80 | Přečteno: 302 | Diskuse

Ján Chomík

U kaderníka

Márne sa snažím spomenúť si, kedy som bol prvýkrát u kaderníka. Je to však pravdepodobne jedna z tých spomienok, ktorú moja pamäť už definitívne pochovala.

18.3.2024 v 18:37 | Karma článku: 5.72 | Přečteno: 93 | Diskuse

Josef Ulman

Ja ně prarassijskij...!

Včera jsem na jednom fóru dostal tip na video nechvalně proslulého Petra Hájka, ve kterém dělá rozhovor s Jindřichem Rajchlem.

18.3.2024 v 10:10 | Karma článku: 21.45 | Přečteno: 554 | Diskuse
Počet článků 933 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1406

Třeba nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit, rozplakat, donutit, abyste se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit. Třeba.

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...