Doplaťte chudákům politikům a soudcům peníze

Na některé zprávy prostě koukáte s otevřenou pusou, dalo by se říci, že přímo s otevřenou hubou, protože když je čtete, připadáte si tak trochu jako lidi zpátky na robotě, kteří tolik těch práv nemají, za to povinností na kila.

Já tedy na zprávu o tom, že chudáci politici a soudci dle špatné platové výměry berou menší platy, jako poddaný umazaný od hnoje s otevřenou hubou koukal.

Nechci si hrát na věštce, ale mám pocit, že někdy s koncem roku, kdy se zase rokovalo o tom, o kolik si poslanci zvednou platy, jsem v článku na toto téma psal, že zvýšení není zase tak podstatné, poněvadž politici přijdou na způsob, jak z nás další tisíce dostat. A povedlo se. Kdepak, kreativita se jim musí nechat.

Přirozeně je špatné, když vám platovou výměru spletou (nebo "spletou" – to se ještě neví), ale taky je otázka, jak má vypadat výplata. Člověk když si takovou zprávu čte, má najednou pocit, že chudáci politici a soudci živořili, neměli co do huby, a postávali ve frontách na dávky, přičemž poslouchali veselé cikánské písničky.

Sice koukám s otevřenou hubou, ale po chvilce se už tolik nedivím. Jako bych si pomalu zvykal, že tu jsou s námi lidé, co s námi vždycky vymetou, a s tím se prostě nedá nic dělat. Volby? Nechte toho? Revoluce? Aha. Stávky? No, děkuju, o práci se skutečně bojím.

Nebudeme si nic namlouvat, propast mezi lidem a politiky a těmi dalšími nahoře se neustále zvětšuje, a kolikrát mi připadá, že je tak velká, že už se ani nevidíme a jen si děláme to svoje. My se lopotíme, oni kradou a podvádí, nebo se alespoň nechovají čestně dle svého slibu – proč si to neříct narovinu.

Nebudeme to tady dál rozvádět, obrázek si jistě uděláte každý svůj, ale zajímalo by mě, kdo onu finanční ztrátu zaplatí? Tedy zaplatíme ji my všichni, takže otázka je jak?

Možná bychom měli udělat nějakou sbírku, nebo založit nadaci. Celebrity by mohli udělat nějaké to vystoupení grátis (i když taky jsem někde četl, že na tom nejsou chudáci nejlíp a jsou třeba i roky, kdy nemají na nové auto, či dům). Prostě bychom se měli dát dohromady, jako třeba v Naganu, a politikům pomoci. Na divadlo jsme se taky kdysi složili, tak proč ne na platy.

No jasně, Národní divadlo. Že mě to hned nenapadlo. Určitě by se našel někdo, kdo by za něj dal pěknou sumičku, a situace by se vyřešila. To je fuk, že tam bude supermarket nebo rychlé občerstvení. Dvě mouchy jednou ranou. Splatíme dluh politikům a soudcům, a herci si můžou přivydělat za pultem.

"Mohu vám k tomu nabídnout kečup nebo tatarku?"