Sbohem, Policie

Zrovna nedávno jsme se o tom bavili s kamarádem. Základním bodem pro možnost tvořit beztrestně kriminální činnost je destabilizace policie. Jinými slovy, když nám nikdo nebude překážet se svojí nanicovatou pravdou a zákonem, nakrademe toho daleko víc.

A je to tu. Neumím si ani představit, jak a moc mnohým lidem odvolání policejního prezidenta udělalo radost. Kolik z vlivných lidí se muselo plácat po zádech, blahopřát si, a pak si ještě jako bonus dát panáčka za řešení, kdo bude nástupcem.

Víte, koho je mi líto? Samotných policistů. Ano, máte pravdu, ne všichni ve sboru jsou lidé na správných místech, ale mně je líto těch vykonavatelů zákona, kteří svoji práci dělají proto, že v krvi už od narození měli touhu pomáhat a chránit – když to řeknu ve zkratce. Je mi divně, když si uvědomím, jaký plat mají lidé, kteří kolikrát jdou s vlastní kůží na trh, a co všechno musí podstupovat, aby dostáli tomu, co v jejich svědomí žilo nejspíš od narození. Teď jim musí být po tom všem všelijak – a asi nejvíc z toho smutno.

Co takovým lidem v podobné situaci vzkázat? Snad: "Vydržte, všichni, bude líp?" No to pravděpodobně už ne! To by byl podobný výsměch, jaký slýcháváme od našich politiků den co den, nehledě na stranu a příslušnost. Líp už nebude. To bylo, a už nebude. Líp? To už nemáme na skladě, bohužel, zeptejte se v příštím životě. Vzkázat se nadá nic, protože teď už je všechno dokonale na pytel.

Sledoval jsem televizní kočkování politiků v televizi s jiným kamarádem, a o půl hodiny dříve, než zazněla věta o podobnosti s únorem 48, tenhle kamarád řekl něco podobného. Ne, neřekl to stejné, řekl podobné. Řekl, že to dopadne daleko hůř než v onom únoru, kdy údajně zvítězil lid a rozum. Ptal jsem se ho, jak to tedy dopadne, a on mi odpověděl, že všechno bude horší, ve všech směrech. Lidé budou divočejší, nasranější a krutější a poteče víc krve. Výsledky budou rovnoměrně také o něco viditelnější.

Mám takový pocit, že vím, na jakou stranu by se v podobné situaci policie postavila. Možná to nebude jednohlasné, ale o většině si myslím, že vím, že by šli s obyčejným lidem. Pravděpodobně Vám to připomene scénu ze seriálu o majorovi Zemanovi, kdy mladý policista (ještě zdaleka ne major) vezme milicionáři pušku, a vezme ji, ne aby ji zajistil a lidu řekl, nechte toho, vážení, ale vezme ji proto, aby následně bohatým na druhé straně hlavně ohlásil, že je skutečná nabitá, a posléze ji vrátil do ruky lidu.

Kamarád u televize měl další názory. Třeba chtěl, aby policisté vyšli do ulic. Ze zákona snad nesmějí stávkovat, ale jít do ulic a demonstrovat můžou. To by si policejní odbory mohly uvědomit. Stačilo by jediné jednoduché heslo: Dneska demonstrujeme, zítra kdo ví!

Třeba by si pak páni tam nahoře, ti, kterým jde pouze o to dostat tuhle zemi na kolena a vymačkat z ní co nejvíc (peněz tu je ještě na kopce, stačí se rozhlédnout a vědět, kde dolovat), třeba by si uvědomili, že bez určitých složek je tahle země odsouzena k chaosu, k daleko většímu chaosu, než je teď, a pokud tyhle složky fungovat nebudou, velmi rychle se může stát, že o svoje bohatství přijdou, třebaže si myslí, jak dobře ho mají ukryté. Zákony mají sice nevýhody, ale bez nich neexistují hranice pro nic a pro nikoho, a život jako takový náhle paradoxně narazí na hranice úplně nové.

Pozor. Už dlouho ten led pod námi všemi podivně lupe a dole u nohou se objevují obrazce prasklin.

Jo, a jen tak mezi námi. Je nabitá, je dobře nabitá, už dlouho je nabitá, na, vemte si ji, určitě ji budete potřebovat.