Dva miliony chvilek pro demokracii, a možná i víc.
Na podobných hnutích je pro mě zajímavé ten jepičí život, jaký mají. Jak vždycky zahoří a zhasnou, když se něco stane – většinou něco, co vytvoří společensko-politickou změnu, po níž se vždycky pozná, že změnou vlastně nebyla a jenom se opakuje něco známé, jenom pod jiným jménem.
O chvilkách pro demokracii, které byly skutečně jenom chvilkami, se neslo, že jsou počinem nespokojeného člověka, co dal dohromady další nespokojené lidi – třebaže se druhým hlasem neslo, že to bylo dílo opozičních politiků, kterým se nelíbilo, kdyby museli čekat roky na svoji příležitost, a tak vymysleli spolu změnu.
Celou pravdu o vzniku se nedozvíme, ale je další pravdou, že ji trochu odhalil pan Rakušan na svém FB účtu dne 18. června, ačkoli o společných chvilkách mluví jako o počinu lidí, kteří chtěli změnu.
Všimli jste si, jak Chvilky po volbách zmizely. Dokonce že zmizeli jejich „bubeníci“, s nimiž jsem před volbami v ulicích diskutoval, ačkoli jejich diskuzní metodou byl monolog. Ne příliš valný. Shakespeare by zaplakal, jak opakování jim bere chuť do hraní. Do toho se člověk musí vcítit pokaždé.
A je to zloděj, a sami vidíte, jak zlatkou zacinká, aby jinému další z kapsy vzal, a pak se ještě holedbal, že právo měl a k tomu neměl stud, když vzal a kradl, a jiný za to morálkou padl, a skrze tribunu nám rozkázal a kat mu ruku podával, leč jak přítel, a ne, aby ťal, a život vzal a právo k tomu vésti národ na ostudu.
Bubeníci zmizeli a lidi se dozvěděli, že vlastně je to jejich vina, co se teď děje. Vzkaz zněl od politika jasně. Vy jste se scházeli, Vy jste chtěli změnu – můžeme snad za to, že mezi námi bylo zkažené jablko?
Dneska už většina z těch přítomných na Letné chápe, že celé to byla tenkrát hra na to odstřihnout pana Babiše od příjmů, aby se na ně napojili jiní pánové a dámy. Čím jsem starší, tím vidím jasněji, že i novým politikům o nic jiného ani nejde. Pouze se mění částky, směrem nahoru. Zatímco dříve politik vysvětloval, kde vzal milion, dneska už se na milion tak nekouká, a když ano, tak je drobným penízem, skoro pouze spropitným. Je vidět, že ceny rostou i v politice a regulace tam nehrozí.
Bylo by fajn si myslet, že setkáním na nějakém placu můžete něco změnit. Že tím něco tvoříte, něco ovlivňující budoucnost v lepším slova smyslu. Můžete si to myslet, dokonce i dlouho, nakonec však vystřízlivíte. Mnozí z těch, co na takových setkáních mrzli v roce 1989 (a opravdu byla velká zima), později pochopili, že také nic neměnili, že jejich setkání bylo podobné divadlo jako jiné mnohokráte později.
Já jsem taky byl idealista. Poslední demonstraci jsem absolvoval s akcí Děkujeme, odejděte – a taky jsem si myslel, kdo ví co nejsem za revolucionáře a jak měním svět. Změnil jsem prd.
U nás shromáždění na náměstí či vhodném placu nejsou formou změny. Spíše komparzem pro jiné, kteří mají rádi velké scény a potřebují na jiné tlak davu – a nemusí jít nutně o politiky. Stačí takto tlačit na nerozhodnuté voliče, nebo na voliče, kteří volí podle některých špatně.
Tohle je taková specialita, protože se davy a jeho síla používají u nás, ale i ve světě od nepaměti. Takový hezký příklad je z padesátých let minulého století při procesu se soudruhem Slánským a dalšími soudruhy (pro ty mladší, to byl proces, kdy jedni komunisti museli prásknout ty druhé, jinak by skončili jako ti druzí, co je oni první práskli) – příklad, kdy se soudruzi dozvěděli o trestu smrti a přirozeně jím byli rozrušeni. Aby však zbytečně připravený proces nekomplikovali, bylo jim namluveno, že lidé stávkují v ulici a v továrnách a žádají jejich veřejný a ponižující lynč, třebaže nic takového se ve velkém nedělo. Soudruzi na trest kývli, aby se vyhnuli hněvu davu, který nebyl. Ne že by si tihle soudruzi pomohli, ale jiní soudruzi byli rádi, že nezlobí.
Přesto věřím, že musí existovat forma, jak věci budoucí měnit k lepšímu. Jenom to není forma davů na náměstích. Tam je cítit moc negativní energie a ta nikdy sama o sobě nic dobrého nezačne. Pravděpodobně tak půjde o změnu v podobě kulturní, spojenou s výchovou lidí nehledě na věk a míru zklamání, s jakou se ten a ten jedinec už v životě potýká. Jinými slovy půjde o něco, kde se člověk naučí věřit v sebe, nikoli v dav, nebo alespoň ne v někoho, kdo se ozve, že to vezme za Vás.
Ale to je ještě poněkud daleko. Teď jsme teprve u chvilek. Nevím, kolik takových chvilek by bylo potřeba pro změnu světa, ale bude jich o hodně víc než miliony. Už jenom proto, že se vždycky najde někdo, kdo Vám pěknou chvilku zkazí – nebo chce do její podstaty nebo snahy o ni plivnout. Udělá to jenom pro svůj zájem, ne pro zájem někoho jiného. Politika by tím osobním zájmem být neměla, leč zatím pořád je. A jakékoli chvilky na tomhle světě s davy naladěnými na revoluci, stále v režii osobních zájmů jsou.
Pavel Hewlit
Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je
Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.
Pavel Hewlit
Ta válka muší bejt, to Vám poudám
Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.
Pavel Hewlit
Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze
Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.
Pavel Hewlit
Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj
Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.
Pavel Hewlit
Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty
Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Americkou Oklahomu a okolní státy zasáhla série tornád. Úřady hlásí čtyři mrtvé
Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala série tornád, která od sobotního večera zasáhla Oklahomu. Podle...
Nikdy nekončící hrozba. Finsko si zvyká na nový vztah s Ruskem
Ozbrojení finští pohraničníci na běžkách střeží východní část země, nejnovější a nejdelší hranici...
Lesy chce předat mnichům bez soutěže. Smlouvu nachystal starosta předem
Premium Mohlo to být jedno z rozhodnutí, jakých města jako osmitisícové Milevsko udělají ročně stovky....
Stavební úřady se děsí novely, mluví o nejistotě a nabírají nové pracovníky
Stavební úřady napříč republikou se obávají reformy stavebního zákona. Kvůli nárůstu práce tak...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 943
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1435x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz