Smrtící útok homosexuálů na "tradiční" rodinu dle pana Fialy

Je samozřejmostí, že před volbami se objeví krom současných i dřívější výroky politiků, což není v předvolebním boji nic nového - jen nevím, jestli jsou to výroky, co mají politikům pomoci, nebo právě naopak.

U pana Fialy z ODS se objevil výrok o hodnotách tradiční rodiny a jeho takřka svatém boji právě takovou tradiční rodinu zachovat před pravděpodobně jím již viděným útokem homosexuálních párů, kteří se snaží obrátit svět naruby a z heterosexuálních lidí nadělat svoje otroky.

Nijak nepopírám, že jsou kolem nás organizace, které se o tohle vidění budoucnosti snaží viditelně a bez ostychu, ale hádám, že takovým jde spíš o propagandu vlastního ega a nějakou tu zlatku, která by z toho mohla kápnout, než o světovou revoluci. 

Pan Fiala se takto vyjádřil ve své knize Petr Fiala od A do Z, v níž mimo jiné ukázal snahu o udržení tradiční rodiny jako základ celé budoucí společnosti - což v překladu znamenalo, ať teplý do rodiny nestrkají v lepším případě nos.

"Odporuje to mé víře, mému rozumu, mému poznání. Tak to, prosím, taky respektujte."

Samozřejmě můžete brát tuto větu jako vytrženou z kontextu, ale vytržená není. Pan Fiala se nijak netají, že u něj v jeho životě přes něco vlak prostě nepojede a na kolejích mnoho tolerovat nebude. 

Mně v citaci zaskočilo slovo - respektujte. Když politik říká tohle slovo, vždycky se mi do hlavy vnutí představa, že v dějinách bylo mnoho politiků, co volali po respektu svých názorů, což v některých případech končilo tím, že se později nerespektoval někdo jiný.

Takže tradiční rodina. 

Problém bude v samotném slově - rodina. Je odvozeno od slova rod a znamená užší příbuzenské spojenectví zachovávající život rodícími se potomky. 

Tak to známe všichni, ale může taky tímto slovem vyjadřovat spojenectví osob, kteří k sobě mají bližší citový vztah.

To je takové to, když silnější udýchaný pán poplácá mladšího muže po rameni a řekne mu:

"Brůůůno, ty néééémáš žáááádný próóóblémo. Ty máááš tady nóóóvou famííílio. Tvůůůj problééémo je moje problééémo, a já Don Pablo Hewlito probllééémy řééééšim."

Je jisté, že lidé hlásající o tradici rodiny budou mít blíže k prvnímu výkladu. Druhý už pro ně zavání něčím moc benevolentním.

Další problém je ve slově "Tradiční". Slovo si lze taky vysvětlit mnoha pojmy, ale nejvíc se v něm bude mluvit o muži a ženě žijících ve svazku, mající dítě nebo děti, a držíce se za ruce, usmívají se do světa a vyhlíží šťastnou budoucnost. 

Je tedy správné, podle pana Fialy a podle Jany Jochové, což je taky zajímavá figurka v tomhle příběhu a já se o ní ještě zmíním, aby gayové a lesby na tuhle tradiční rodinu neútočili a neohrozili ji. A neohrozili ji nejprve tím, že by byli právoplatnými manželi.

Přeci v ohledu na hodnoty nemůžeme dopustit, aby někdo takový ničil tradiční rodinu, kde třeba muž už nemá o ženu zájem, žije s ní pouze z donucení vlastního svědomí vůči dětem, každý den se s ženou hádá a křičí na děti, že jsou to parchanti nevychovaný, a v rámci tradice o rodině se nakonec sebere, uteče k jiné ženě, dětí se zřekne a žije svůj nový život někde jinde.

Nebo jiný tradiční model rodiny by jimi mohl být ohrožený. Třeba ten, kdy muž ženu mlátí, pěkně si na ní nahoní svoje ego, tím jak jí v opilosti kope na podlaze a nadává do kurev a sviní, a pak jde k dítěti a řekne mu, jak ho miluje a že ho nikdo nebude milovat tak jako on, na rozdíl od té šílené věci, co se vydává za jeho matku.

Rovněž jiný tradiční model rodiny by mohl být homosexuály ohrožen. Ten, jak v něm žena muži nadává, ponižuje ho, vidí v něm něco, co je jenom o chloupek lepší než lejno, mlátí ho, když přijde pozdě oproti sjednanému termínu, a ukazuje ho jejich dětem jako nejhorší vzor pro život, aby se nikdy takhle nikdy neponižovali a kamarádili se jen s těmi dětmi, které mohou ovládat nebo přeprat.

Ano, i tahle tradiční rodina je tedy od homosexuálů v ohrožení. 

A teď slíbená paní Jochová. Paní Jana Jochová je usměvavá aktivistka předsedající straně, spolku, sektě, nevím, s názvem - Aliance pro rodinu. V svých názorech by si mohla s panem Fialou podat ruce. Dokonce mám pocit, že by to byla ona, kdo by svoji ruku více zmáčkla.

Paní Jochová má na manželství a rodinu velmi přísné názory. Kdo je chce poznat, stačí když si vyhledá na internetu její debatu s manželi (já je tak beru) Alešem Cibulkou a Michalem Jagelkou. Odkaz nedávám, abych neovlivňoval. 

Paní Jochová reagovala na slova o lásce mezi lidmi a jejich dalšími vztahy myšlenkou, která napovídala, že pokud se máte bavit o manželství, potažmo rodině jako svazku, musí tam být muž a žena, mezi nimiž je alespoň možnost narození dítěte.

To je ta chvíle, kde se rozdělují významy slova rodina. Podle mého může být rodina už svazek dvou lidí, nebo sta. A nemusí jít o plození potomků.

Víte, že všichni znáte příklad, kdy to platí? Stačí si vzpomenout na hokejové zápasy, kdy jsme většina z nás v národě Hokejová rodinka, kde se neřeší, kdo je kdo, ale řešíme, za co a proč v rodině jsme.

Paní Jochovou nezaskočila ani otázka, zdali je tedy správným manželstvím, opět potažmo "rodinou", pokud se vezmou dva staří lidé, kteří už děti mít nemohou. Odpověděla, jak jsem pochopil já, že jde o to, že stále tam je ta možnost, kdy jeden z nich byl schopen rodit děti. Jinými slovy, partneři nejsou stejného pohlaví. 

Zní to rozumně, už ale dál nepadla otázka, co když vstoupí do manželství žena, která děti mít nemůže? 

Tady by mě odpověď zajímala. Je takové manželství v pořádku a může být i bez dětí v tomto svazku nazýváno rodinou - pokud, opakuji, nebereme slovo rodina jako pouze přítomnost dětí.

Šlo by tedy o manželství druhé kategorie. Něco podobného s kategoriemi už tu kdysi bylo. A taky mám dojem, že se na začátku mluvilo o respektování názorů. 

Panu Fialovi stejně jako paní Jochové dle mého vůbec nejde o nějaké právoplatné manželství mezi páry stejného pohlaví. Všechno je to jenom předehra k jiné otázce - a tou je adopce dětí párem stejného pohlaví.

Tohle je co mnohé pálí, protože věřím, že těm mnoha je úplně jedno, že v manželství by měli mít lidé stejného pohlaví stejná práva jako lidé v manželství muže a ženy. 

(Přečetl jsem si poslední větu, je kostrbatá, a je taková proto, že je logická. Pravdy mají kostrbaté cesty.)

Ale aby měli manželé/manželky stejného děti, to je otázka mnohdy krví podlitá. 

Co tak poslouchám, dvě ženy vychovávající dítě tolik emocí nebudí. Dva muži jsou na tom hůř. Tradiční rodina je asi něco jiného než netradiční. 

Jako by se v té netradiční měli mít děti špatně a neměly být milované. Znám matky z tradičních rodin, které nemají své děti rády a svět se tváří, že je to v pořádku. O některých otcích ani nemluvím.

Věřím, že dítěti jde víc o lásku než o politiku, takže v tomhle tudíž věřím, že i dva muži dokáží dítě vychovat - aniž by si hned někdo hloupý musel klást otázku, zdali se z něj touto výchovou nestane homosexuál.

Podle mého celý problém nebo i snad řešení oněch diskuzí s rodinou a výchovou je v samotném pohledu na děti vychovávané homosexuálním párem. Ještě dlouho bude znít mnoha lidem divně, že dítě má dva tatínky, po čemž hned bude následovat myšlenka, jestli z toho drobečka vyroste buzna.

Ano, to slovo. Pokud někomu tahle otázka naskočí, stejnému člověku naskočí i to slovo.

Tady je celý zárodek problému. O nic jiného nejde. Pouze o tu otázku a to slovo po ní. 

Až zmizí, už nebudeme muset používat i jiné - jako třeba ty, abychom byli za svoje vznešené názory respektováni.