Covidové rozpaky kuchaře Svatopluka
Rozhodovat mohli diváci ve studiu elektronickými mašinkami s páčkami ANO-NE, doma pak diváci rozsvěcením a zhasínáním žárovek, čímž vznikal v energetickém ústavu postřehnutelný rozdíl.
Seriál běžel v roce 1985 (nebo já tehdy na něj koukal), a třebaže se lidé přeli, zdali je hlasování fér (a jestli jde i přímý přenos s hercovými vstupy – seriál byl natočený s variantami, ten live neběžel, to by se uběhali) – já jako kluk jsem blikal jako o život a přísahal bych, že právě moje lampička za postelí celé rozhodování vždycky rozhodovala.
Nyní je úplně jiná doba a na věci minulé se lidé dívají buď se zvláštní duální nostalgií (ti starší) nebo jako na věci a události, které se odehrávaly někdy na začátku devatenáctého století (ti mladší), kdy nebyl Rap, Gott byl mladý a na internetu jste si nestáhli jediný film nebo písničku, protože nebyl internet. To byla doba, že když jste chtěli, aby někdo věděl, že ho považujete za vola, museli jste to buď napsat křídou na zeď, poslat mu anonym nebo mu zprávu říct z očí do očí.
Je sice jiná doba, ale hravost a soutěživost je stále v nás. Už včera jsem si pro sebe vymyslel hry Covidky, jimiž jsem si krátil čas při jízdě. Pravidla jsou jednoduchá, za kolik stanic uvidíte deset lidí bez roušky.
Po prvním kole jsem potřebný počet lidí musel zvýšit na sto, protože hra trvající asi sedm vteřin nepatřila mezi zábavné.
Na sto už to zajímavější bylo. Původně jsem si myslel, že bych sto měl hledat celý den, nebo o trochu méně, ale rozhodně dlouho – nakonec to trvalo v pět večer od zastávky Bílá Labuť jenom na Letnou.
Pravda, včerejšek byl trochu jiný den než ostatní jiné. Lidé začali šílet a vzali nákupy útokem, protože další den již nic nemělo být jako dřív a podle jejich vlastních prognóz podporovanými ministerstvem strachu se po době několika týdnů udrží jenom ten, kdo bude mít dost zásob a dostatečný počet střeliva na jejich hlídce.
Takže tahle hra mě taky přestala bavit a začal jsem hledat Podnosáky.
Víte, kdo je Podnosák? Mnozí jistě tuší – to jsou ti, co mají roušku pod nosem. Je to taky určitý druh hry, v tomto případě hazardu. Něco jako ruská ruleta. Buď to svinstvo spadne na roušku, nebo holt smůla a jde to do nosu.
Není nic zvláštního, že Podnosáci jsou často terčem útoku Rouškařů, a i včera došlo v MHD k výtržným potyčkám s pokusy o jejich převýchovu.
Taky mě to ale nebavilo – hře chyběli diváci, a tak jsem si řekl, jestli by se neměla oprášit retro hra kuchaře Kuřátka, tentokrát s tématikou Covidu.
Jak jsem kdysi slyšel, Vox populi, vox Dei – Hlas lidu, hlas Boha, což by se dalo využít jako téma na hlasování o dalších krocích celého státu.
Žádné referendum a jeho složité přípravy. Stačilo, kolik lidí se nakazilo při volbách, a zbytek ještě dodělají Dušičky. Lidi pěkně k vypínačům a bude se volit – jednoduché Ano (ano, já vím, je to zavádějící, a rovněž i geniální) nebo Ne. Lidi se stejně doma nudí a lezou si na nervy, takže si mezi návaly hádek z ponorky mohou aspoň zablikat.
Máme otevřít obchody? Co s rouškami? Co s vládou, potažmo s p. Prymulou?
Vše vysíláno v přímém přenosu od osmi večer – a povinně to vysílají všechny stanice. Ultra-mega hit je zaručen, sledovanost 100 %, peoplemetry užhavený na popel. Žádný projevy politiků, smutné pohledy do kamery – místo nich zábavná show plná vzrušení. Může zazpívat i Helenka Vondráčková.
Je zřejmé, že potencionál celé akce je zřetelný, takže by další hry na sebe nemusely dlouho čekat. Lidé mají vzrušení rádi. Třeba ta – kdy už padne 15 000 nakažených.
Nebojte, už to bude. Potřebují to. Potřebují vám to ukázat a mávat vztyčeným ukazováčkem.
Ale klid. Neberte to zase tolik vážně – pamatujte si, je to koneckonců jenom hra.
Pavel Hewlit
Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je
Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.
Pavel Hewlit
Ta válka muší bejt, to Vám poudám
Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.
Pavel Hewlit
Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze
Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.
Pavel Hewlit
Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj
Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.
Pavel Hewlit
Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty
Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.
Pavel Hewlit
Ten náš frajer Rakušan
Nejspíše jste zaslechli zprávu, že pan ministr vnitra nechal na budově tohoto ministerstva ku příležitosti státního svátku vyvěsit tři vlajky – Naši, tu druhou a mezi nimi vlajku s Putinem v pytli.
Pavel Hewlit
Jak jsem se potkal s paní Postlerovou a něco jsem pak pochopil, a nejen o sobě
Paní Simona Postlerová je česká herečka a dabérka a její hlas poznáte bez váhání. Zabarvení hlasu je noblesa a tón je krása a někdy i mírně hlubší něha. Takhle bych ho popsal.
Pavel Hewlit
Jak se mi v tramvaji porvali tři rusky hovořící občané
Omlouvám se za kostrbatý název, ale dneska si nemůžete napsat jenom tak něco, třeba to, kdo je kdo, protože to by Vás hnedka mohli podezřívat, že někoho nemáte rádi.
Pavel Hewlit
Americká výchova jako základ konce Čechů aneb Rozmačkaný krabí chlebíček v novém tvaru
Vždycky si uvědomím ony smíšené pocity, jakmile se setkám s rodinkou, kde děti dávají o sobě hlasitě vědět, aniž by právě o tyhle projevy stáli jejich rodiče nebo kdokoli jiný v blízkém okolí.
Pavel Hewlit
Pan ministr se pouze ve svém prohlášení spletl (nebo to nevydržel)
A taky že jo – a ruku na srdce, komu se to někdy nestalo, že řekl, co říct vlastně nechtěl, a nechtěl to říct, až když mu někdo jiný řekl, že to vlastně říct nechtěl. Nebo ještě neměl.
Pavel Hewlit
Jak jsme našli morální polohu svého postoje k válce
A hned na úvod řeknu, že není překvapivá, neboť není ničím novým, co by se od malého, a přitom šikovného národa očekávalo.
Pavel Hewlit
Nebezpečí požáru koloběžek aneb Půlnoční sexy (skoro) hasič
Nemám některé lidi na koloběžkách rád. Nejen kvůli onomu pocitu moci, který ucítí, když pod sebou zavrní elektromotorem, a pomyslí si, že chodci jsou póvl vhodný k likvidaci.
Pavel Hewlit
Disney má další pohádkový genderově vyvážený zářez + něco o rasismu
Pokud je příležitost, nijak se svým obdivem k firmě Disney netajím. Je pro mě ukázkou nejen perfektně zvládnutého podnikání, vedení lidí, ale i ukázkou toho, jak rychle umíte v ledasčem otočit.
Pavel Hewlit
Jelikož nevíte, co Vás čeká, tak jste ještě „stateční“
Blíží se zima, a co se mě týče, já si myslím, že celá situace ohledně plynu dobře dopadne. Ne že by se vyřešila situace s válkou, ta se ještě tak dva roky nevyřeší, ale Vláda nesmí selhat.
Pavel Hewlit
Na základce bude nový předmět – „wellbeing“, a jedničku nikdo nedostane.
Musel jsem nejdřív trochu pohledat ve slovnících, protože tenhle název vůbec neznám a evokoval mi něco jako koupele a masáže, takže něco spojeného s wellness.
Pavel Hewlit
Jezte zdravě, ale přijdete o kouzlo našeho zdravotnictví, ale zase nezahájíte revoluci
Nijak nepopírám, že mnou popsané události mohou být shodou náhod, jako by se právě na mě krutý osud chtěl pomstít, že na zdravotnictví v politickém měřítku delší dobu kašleme a lidi v něm pochopili, že to jenom tak neskončí.
Pavel Hewlit
Velitelka celosvětové aliance demokratických sil paní Pekarová-Adamová
Já Vás včera varoval. Já říkal, že jestli nebudete mít pana premiéra rádi a on nebude mít z Nás radost, paní Pekarová-Adamová něco řekne. A už je to tady.
Pavel Hewlit
Jak bezpečně poznat Rusa, který volí Babiše
Včerejšek a v něm pan premiér Fiala ukázal našemu národu, jak je jednoduché v naší krásné a spokojené zemi rozeznat proruské živly, na něž je dobré ukázat si prstem.
Pavel Hewlit
Paní Pekarová Adamová si přeje svetrový mír a kdy točit pokračování hitu
Svetr paní Pekarové Adamová (dále jen P.A.) se stal již legendární záležitost a politička svým svetrem ukázala cestu, jak se vypořádat s nadcházející energetickou krizí.
Pavel Hewlit
Mi Němec sakásáme tocho Rassist Vinetů
Vy na sačátek musela nejdřív vědět, že mi Němec fždycky ferová osobnost. My dobže fždycky věděla, co je tobfré a co nicht tobfré a mi uměla ze fždycky poučit z der Lapsus.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 943
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1435x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz