Hradec nad Moravicí, Opava a Králové videa

3. 10. 2020 12:41:08
Jel jsem zase rozdávat mír a lásku a kulturu, jak se říká, a to s dokumentem, kde vystupuju, ale jelikož jsem v něm byl tlustší, tak mě nikdo nepozná.

Tentokrát jsem jel do Moravskoslezského kraje, neboť i tam vědí, co byla retro doba pirátská, myslím pirátská s malým P.

Cesta ubíhala až kýčovitě dobře. Pendolino si to svištělo kolem stopadesáti, toho, kdo si pouštěl nahlas muziku jsme umlčeli (umlčel ho Ukrajinský chlapík, který měl po šichtě nebo před), výluky na trati nebyly tak strašné a v Opavě byla v pátek odpoledne na křižovatkách taková zácpa, že jsem se hned cítil jako doma.

Všude jsou lidé a kde jsou lidé, vždycky po nich něco zbude, a já jsem se snažil najít to lepší. Koneckonců jsem delegace.

Hradec nad Moravicí má krásně čistý vzduch. Pokud dýcháte celý rok Prahu, poznáte to hned na první nádech. Navíc vám dají najevo, že každý tu je festovní řízek.

Ale že i vzpomínají na minulost.

A zpívat jim nikdo nezakáže.

Zámek je známý z pohádek, ale já jsem se dozvěděl, že pro zdejší a pro historiky je známější tím, že zde přebýval Beethoven, který každou svoji návštěvu ukončil v ostřejším duchu, a to že chtěl dát někomu do držky. Zapomeňte na nudné chlapíky z učebnic, i oni byli rebelové, nekonvenční osobnosti srovnatelné s dnešními rockovými hvězdami, po nichž zůstává na hotelu spoušť a v lidech skvělá muzika.

Co jsem se tak i dozvěděl, Hradec nad Moravicí lákal i jiná známá jména, takže tu vyhrával třeba Nicolo Paganini či Ferenz Liszt. Zřejmě slušnej oddíl.

Pravda, zámek vypadá trochu jako z Harryho Pottera – a já se tomu nebránil.

Ale to mu nijak neubírá na půvabu a mém doporučení se na něj jet podívat.

Sice tohle není bedekr, abych se víc vypisoval, co a jak kolem a kolem, ale víte, co mě zaujalo? – že když jsem si v hotelové restauraci (vedle zámku) objednal jídlo, ne jenom že porce připomínala porci, a ne kreativní umění oslavy minimalismu, ale navíc (a to zase tak běžné z mých zkušeností není), z jídla se kouřilo, jak bylo čerstvě připravené. Na to jsem ulítlej.

Měl jsem sebou průvodce, a vůbec hostitele a pořadatele v jednom. Pana Miroslav byl člověk vitální, světa a historie znalý, a jeho chodecké schopnosti, stejně tak schopnosti ukazovat mi v okolí kdejakou zajímavost v minimálním časovém úseku, mě vůči němu naplňovaly obdivem, rovněž tak i po několika kilometrech potřebou sebe sama resuscitovat.

Pro mě naštěstí se večerní představení blížilo, tudíž se dlouhý pochod do finálního vyčerpání nekonal. Jsem znám jako ukecaný člověk, ale mohu vás ujistit, že během cesty mi slova došla a moje jindy dlouhá komunikace se smrskla na ojedinělé, ano ano, či hmmm. Jinak jsem měl větší starost hledat v okolí kyslík. A zajímavé věci.

Výklad však patřil k těm nejlepším, co jsem kdy zažil.

Záběrem se dal srovnat s výkladem průvodce, když jsem jako šestnáctiletý jel s maminkou autobusem do Paříže a při odjezdu onen průvodce začal s výkladem o Francii pěkně od začátku – Úsvitem lidí – a na hranicích s Německem jsme nebyli ještě ani u Galů.

Pan Miroslav se vyznal v historii a v kultuře. Já zase v tom, jak si nahodit zpátky srdce.

Vždycky mě překvapí, Pražáka, jak jsou lidé "takhle venku" k vám milí. Zatímco v Praze už bych dostal za něco držkovou, tady se lidé usmívají a chtějí, abyste se cítili dobře. Ne že by Praha stála před apokalypsou, lidskou určitě ne, ale ta milost tam není na kilometr čtvereční tak hustě osídlená.

Proto jsem také paní z baru vedle kina doporučil, aby se na to do Prahy jela podívat na vlastní oči.

Vůbec bar byla taková vzpomínka na staré časy. Třeba gramofon. Bude to dvacet let, možná víc, co jsem na talíř dával desku a na ni spouštěl jehlu. A nabídka desek byla také široká.

Publikum z malých měst a městeček je jiné než ve velkoměstech. To není nic nového. Ale mohu říct, čím je jiné. Lidé z malých měst a městeček mají radost, že jste přijeli – a hned navíc na nich vidíte, jak jsou rádi, že jste v pořádku, a jestli cesta cesta byla dobrá? – ano? – a to je dobře, a je taky dobře že se taky cítíte dobře – a teď teprve povězte, co nám to vlastně vezete.

A tak jsme jim to řekl a oni byli rádi, že dokument u sebe mají, a dali mi dárek láhev vína a já ji převzal, jako bych přebíral Oscara, a potom začal film a všichni vydrželi do konce, nikdo neodešel, a diváci se smáli a potlesk jsem přerušil, že není potřeba, že po zhlédnutí v tom jedeme všichni stejně, a jsme si tedy rovni.

A tak to má být. Když někomu cokoli ukazujete, neděláte to proto, abyste se chlubili, ale aby i ten druhý se něco dozvěděl a měl radost – a to je asi to, jak se lidé takhle v malých městech a městečkách vůči nám projevují, že už tím dávno žijí, a na nás ostatních, co jsme z toho chování pořád na větvi, je, abychom se takhle chovat naučili taky.

Autor: Pavel Hewlit | sobota 3.10.2020 12:41 | karma článku: 13.39 | přečteno: 262x

Další články blogera

Pavel Hewlit

Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je

Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.

16.11.2022 v 22:36 | Karma článku: 33.09 | Přečteno: 1992 | Diskuse

Pavel Hewlit

Ta válka muší bejt, to Vám poudám

Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.

16.11.2022 v 16:19 | Karma článku: 36.43 | Přečteno: 940 | Diskuse

Pavel Hewlit

Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze

Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.

9.11.2022 v 14:45 | Karma článku: 26.30 | Přečteno: 483 | Diskuse

Pavel Hewlit

Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj

Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.

5.11.2022 v 1:22 | Karma článku: 44.98 | Přečteno: 6722 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Marek Trizuljak

Od prvního jarního dne k Velikonočním svátkům

Rovnodennost, první jarní den, úplněk a brzy poté velikonoční svátky. Obrazové dojmologie ... ... ...

28.3.2024 v 15:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 61 | Diskuse

Jaromír Šiša

Auto moto veteráni všude možně i jinde.

Třeba pod střechou velkých prostorných i malých útulných muzeí. Nebo na všech možných srazech, případně je potkáváme jen tak v prostoru. Pro svoji krásu a eleganci je obdivujeme a s úctou k těm, kteří jim vdechli nový živý život.

28.3.2024 v 10:03 | Karma článku: 30.74 | Přečteno: 1072 | Diskuse

Petr Široký

Jak jsem potkal brouky (Díl LXII. - Rokycany 12 - Jaro je tu)

Broučí znalosti většiny z nás plynou z dávné četby Ferdy Mravence a občasného setkání s druhem dostatečně velkým či nápadným, aby si ho člověk povšiml – střevlík, beruška, chroust, zlatohlávek.

28.3.2024 v 8:42 | Karma článku: 13.76 | Přečteno: 110 | Diskuse

Martina Pazourová

Po dešti......

Nenapadá mě nic jiného, než text písně paní Judity Čeřovské.Foto Nikon D 70. Jo, a dalo to docela fušku :-)

25.3.2024 v 23:00 | Karma článku: 12.39 | Přečteno: 210 | Diskuse

Veronika Foglová

Květná neděle 2024

Uteklo to jako voda, a svatopostní doba nám vstoupila do své závěrečné fáze - Svatého týdne, po němž nadejdou Velikonoce.

24.3.2024 v 15:21 | Karma článku: 11.15 | Přečteno: 154 | Diskuse
Počet článků 933 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1406

Třeba nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit, rozplakat, donutit, abyste se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit. Třeba.

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...