Nedělní chvilka (Dlouhá) poezie

Omlouvám se za ten retro název, ale přišlo mi to vtipné, vzhledem k okolnostem. Retro však není, když se potkají dva, spojí fantazie a něco nového vytvoří. A nejde jenom o to, že je to spojení Ona a On.

Strom a chlapec

Vánek si často dovolí

Jsou to jeho hrátky

Prohánět se v stromoví

A nosit zprávy z dálky

+

Přišel s ním jednou chlapec

Do větví se díval

Na šále měl samý střapec

Do rytmu větví s nimi kýval

+

Ptal se stromu na otázku

Když na rady je starý dost

Jak nezanevřít na docházku

Ve škole pro svoji velikost

+

Větve se ničím netají

Ať patří dubu či lipoví

Lidem rády šeptají

A na otázku odpoví

+

Velikosti stromů a lidí pravé

Jsou pouze jedním tvořeny

Jak hluboko a jak zdravé

Mají svoje kořeny

Žába

Co vůbec nemá ráda

Taková velká žába

Která oči kolem poulí

Jak zvědavá bába

+

Nemá ráda Francouze

Co okukují jí předlouze

mlaskajíc se na ní dívají

A mlsně mluví o touze

+

Není vůbec za blondýnku

Ani známou manekýnku

Přesto zvláštní chutě mají

Když koukají jí po stehýnku

+

Pak nemá být žába smutná

Když většině prý tak chutná

Volá často do světa

Změna bude víc než nutná

+

Není proto vůbec divu

Když se žába zlobí za tu vinu

Když hladoví gurmáni

Chtějí udělat z ní invalidu

Maják

Stojí sám v každém počasí

Ani na vteřinu nezná klidu

Nechce ať se něco pokazí

A netrpíte za svou vinu

+

Větru dešti odolá

Z dálky ukáže vám cestu

Vztyčenému prstu se podobá

Co varuje vás od trestu

+

Všichni hledáme přístavy

Když tmou koráby bloudí

Moc řešíme představy

když pochybnost se vloudí

+

Pomoc všude hledáme

Kde se jenom skrývá?

Zavřenýma očima neznáme

Toho kdo se dívá

+

Někdy nám totiž pomáhá

Někdo s klidnou tváří

Kdo jen tak mlčky postává

A na nás tiše září