Budeme fackovat policajty aneb Kdy vám naposledy někdo nadával?

6. 04. 2020 12:11:54
Začnu netradičně. Otázkou. Asi jste ji dlouho nedostali. Možná vůbec. Kdy Vám naposledy někdo nadával? Myslím skutečně nadával.

Ne takovéto jemné, až poetické, že vám někdo řekl, jaký jste hlupák, blb či vůl. Myslím skutečně nadával, velmi nevybíravým způsobem, až jste se cítili ponížení, neboť od toho také nadávky jsou – aby vás ponížili a popsali nevybíravým způsobem.

Ruku na srdce, když vás někdo popisuje, málokdy se setkáte s tím, že by o vás kdosi řekl, že jste statečný jako lev nebo rychlý jako vítr – spíše vám řekne, že jste pěknej... nebo pěkná... Však víte.

Možná jste slyšeli o incidentu, kdy policista dal ránu devatenáctileté dívce. Takhle je to formulováno a nehodlám na formulaci nic měnit.

Já u toho incidentu nebyl a video doprovázející celou kauzu je nastřihnuté tak nešťastně, že nevím, na co policista reagoval. Mohl reagovat na cokoli. Třeba na napadení. A pokud si myslíte, že devatenáctileté děcko, a v devatenácti dneska lidé ještě děcka jsou, nemůže napadnout chlapa jako horu, tak jste na omylu. Já to viděl na vlastní oči. Hodně mladých v podobných situacích zapomíná, že nesedí za počítačem a nepíší nadávky pod příspěvek na sociální síti.

Je bez debaty, že policista profesionál se nesmí nechat vytočit a zaútočit jenom tak (stále nevíme, proč se tak stalo, třeba se skutečně bránil) – ačkoli druhá stránka věci je, že nechat si nadávat taky člověk nemusí.

Jenomže co má člověk dělat, když mu někdo nadává, sprostě? Zvednout ukazováček a udělat ty ty ty? Případně ho žalovat – ale to by se tady pak neřešilo nic jiného. Stačil by zákon, že nadávat policistovi je stejné, jako na něj zaútočit fyzicky. A byl by pokoj. Za chvíli.

Mně na tramvaji lidé nadávají často, a taky sprostě, jsem v zákoníku padajícího hovna hodně dole, vlastně nejníže. Když je potřeba si spravit nadávkou náladu, chytnu ji zleva zprava.

Dřív mi nadávání vadilo. Ono mi tedy vadí i dneska, ale jinak. Zatímco dřív bych taky vyletěl jako čertík z krabičky, a taky se to párkrát stalo, dneska se jenom usmívám a rukou naznačuji, aby dotyčný pokračoval. Mladým řidičům na tuhle problematiku říkám, že jsem na nadávky natolik zvyklý, že pokud mi alespoň jednou za hodinu Vážený klient neřekne, jaký jsem čurák, jdu si o to sám říct. A svět je pak v pořádku.

Policista je na tom hůř. Copak já, já se s tím vyrovnám, jsem jenom tramvaják a občas píšu – v příběhu si pak někoho oddělám a svět je taky hned v pořádku. Ale policista vnímá tohle daleko víc na kůži. Na jedné straně si uvědomuje, že nasazuje život, protože dneska vás mohou sejmout jenom z blbé nálady, na druhé straně je si vědom role fackovacího panáka.

Úcta od lidí nízká, tlak z vnější obrovský. Bohužel lidi si pamatují pouze to, co potřebují, a jakmile se objeví tvrdší zásah, už máte na krku kecy o bolševických fízlech. A tenkrát to byla jiná doba – to si lidi nedovolili ani pípnout. Dneska pípá většina. Dokázali jsme v tomhle teď již skoro nemožné – jeden extrém narazil na druhý.

Původně jsem chtěl v tomto odstavci začít oslovením: "Vážený čtenáři..." a pak spustit salvu velmi sprostých nadávek. Mířených přímo na Tebe, Vážený čtenáři. Něco jako možnost vyvolat totožné pocit, jaké někdo musí vnímat., když je mu nadáváno – a kolikrát jenom za to, že jednoduše dotyčný právě před někým je. Pak jsem si však uvědomil, že by to někdo mohl brát velmi osobně, a tak od toho nápadu opouštím a držím se toho, že si jaké to je představit umíte.

Někdo by řekl, že by v takovém případě s každým pěkně zatočil, kdyby mu nadával – ale profesionál přeci zůstává profesionálem a nenechá se zviklat k útoku.

Někdy je to složité. Zvláště když vám řekne, že jste...

Kdepak, ještě hodina neuběhla.

Autor: Pavel Hewlit | pondělí 6.4.2020 12:11 | karma článku: 35.22 | přečteno: 1539x

Další články blogera

Pavel Hewlit

Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je

Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.

16.11.2022 v 22:36 | Karma článku: 33.09 | Přečteno: 1992 | Diskuse

Pavel Hewlit

Ta válka muší bejt, to Vám poudám

Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.

16.11.2022 v 16:19 | Karma článku: 36.43 | Přečteno: 940 | Diskuse

Pavel Hewlit

Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze

Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.

9.11.2022 v 14:45 | Karma článku: 26.30 | Přečteno: 483 | Diskuse

Pavel Hewlit

Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj

Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.

5.11.2022 v 1:22 | Karma článku: 44.98 | Přečteno: 6722 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 13 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 8.79 | Přečteno: 148 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 14.40 | Přečteno: 300 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 4.44 | Přečteno: 92 | Diskuse

Karel Trčálek

Jak se pracovníci ve školství pomstili uličnímu výboru iFčil oslavujícímu Karlův úspěch

No, mám-li být upřímný, pomsta to byla hodně sladká. Však se taky hned ze všech stran slétly vosy a začaly si dávat do trumpety tak, že se div v té slaďounké šťávičce neutopily....

27.3.2024 v 10:51 | Karma článku: 30.69 | Přečteno: 543 | Diskuse
Počet článků 933 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1406

Třeba nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit, rozplakat, donutit, abyste se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit. Třeba.

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...