Děkuji panu Ká za gumu (dávejte pozor, kam nastupujete)
Pravda ne všichni. Novější typy tramvají mají kabiny oddělené od cestujících a mají samostatný vstup. V Praze není však není vše nové, a tak se řešilo, jak docílit alespoň omezení přístupu klientů ke kabině těch ostatních tramvají.
Začalo to nálepkou. Viz foto.
Někdo si pravděpodobně myslel, že zpráva váženým klientům bude stačit. Asi si to myslel někdo, kdo vážené klienty tolik nezná. Nebudete tomu snad ani věřit, ale nálepka nezabrala.
Když se mi lepil svým zadkem na kabinu další občan, už jsem musel zasáhnout. Přeci jenom zdraví mám jenom jedno a DP bude mít radost, když zůstanu zdravý i nadále, abych v krizové situaci dál řídil tramvajový vůz a mohl za to dostat další poděkování od vedení.
A tak jsem vstal, otevřel kabinu a poprosil jsem pána, aby mi hýžděmi neluxoval dveře a jestli by mohl jít dál, protože se dneska necítím zrovna dobře. Nebudete tomu snad ani věřit, ale šel. On doslova utekl. On si snad myslel, že mluvím o nějakém viru – a já se necítil jenom dobře, protože přes roušky nevidím, jak se na mě lidi smějí a jsou rádi, že jezdím.
A jelikož nezabrala nálepka, přišla na řadu nálepka na podlahu, co vypadá jako čára, ale nebudete tomu věřit, zase to nefungovalo, protože vážený klient jako by měl hlavu pořád někde v oblacích a dolů se nedívá, takže čáru neviděl a už mi opět chtěl luxovat dveře kabiny.
Ode dneška se děje něco víc. Na přední dveře se dal provázek s cedulkou, že tudy vážený klient nemá nastupovat, že tudy opravdu ne, a je to nápad docela dobrý (i když zatím není na všech tramvajích, kde je to třeba), i když nebudete tomu zase věřit, ono to narazilo na jediný problém.
A ten problém je, že existují někteří lidé.
A ti někteří lidé si tuhle šňůrku pletou s cílovou páskou, a proto se stalo, že jeden vážený klient odešel dveřmi na Andělu i s ní kolem pasu, a jako by zrovna doběhl maraton a byl první, a za ním se hnal druhý, a to byl řidič, a pána prosil, aby mu šňůrku vrátil, a když ne šňůrku, tak alespoň tu cedulku.
A já šňůrku dneska ještě nemám. Ale ačkoli něco nemám, potkal jsem pana Ká, a pak Ká je strašně hodný, stejně jako jeho paní, paní Ká, a oba třeba šili zadarmo krásné roušky, a vůbec by se oba rozdali, a tak mi pan Ká dal gumu, abych si ji dal před kabinu a byl chráněný.
A já jsem si tedy gumu dal, a jak vidíte, držela dobře a lidi to chápali. Tedy, a nebudete tomu zase věřit, chápali to tedy někteří.
Protože jak vidíte na posledním snímku, někdo asi nemá rád, když nemůže do tramvaje nebo z ní dveřmi, které má rád, a tak s gumou udělal krátký proces, a dal mi tak najevo, co už vím dlouhá léta, že nějaký "švec" si tady nebude dělat to svý, ale bude hezky poslouchat a nanejvýš zvonit.
Ale tohle už mi nevadí, protože jsem u tramvají dlouho a lidi znám a lidi mě už nepřekvapí, a taky vím, že nemá význam se rozčilovat, a tak jsem na gumě udělal uzel a jedu spokojeně dál.
Je sice pravda, že guma nevydrží těch uzlů tolik, ale zase si říkám, a tomu snad nebudete věřit, že tolik těch lidí, co jim opravdu já a moje bezpečí vadí, nebude tolik, a dají mně a mé gumě pokoj.
Děkuju.
A děkuju všem, co jsou jako pan a paní Ká.
Pavel Hewlit
Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je
Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.
Pavel Hewlit
Ta válka muší bejt, to Vám poudám
Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.
Pavel Hewlit
Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze
Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.
Pavel Hewlit
Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj
Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.
Pavel Hewlit
Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty
Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Emisní povolenky, jak jsou nastaveny, zadupou náš průmysl do země, řekl Bžoch
Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...
Největší hrozbou je ruský imperialismus, řekl Lipavský v Budapešti
Český ministr Jan Lipavský na setkání se svým maďarským protějškem Péterem Szijjártóem uvedl, že...
Danko dostal za nabouraný semafor pokutu a zákaz řízení. A šel zametat
Předseda Slovenské národní strany (SNS) Andrej Danko oznámil, že dostal pokutu 900 eur (zhruba 22...
- Počet článků 943
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1435x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz