Vánoční Svozilovi (Vaječňák, pohoda a síla na pizze)

23. 12. 2019 11:44:24
"Co jsi to řekla mami? To jsi to jako opravdu myslela vážně? To existuje?" zeptala se Penelopa Svozilová a její výraz nepostrádal údiv.

"Co, co jsem řekla?" odpověděla otázkou Vlasta Svozilová a její výraz byl úplně jiný – ne tak udivený, spíš strhaný od pečení již sedmé vánočky.

"Ty jsi už viděla nový Star Wars?"

"Co to meleš, proboha?"

"Právě si do telefonu objednala, že chceš pizzu čtyři druhy síly!" řekla Penelopa a mohla se uřehtat."

"Přijdeš mi nějaká divná," řekl otec Václav Svozil z gauče.

"Jaká?" štěkla Vlasta a odfoukla si z čela vlasy.

"No, taková jako neodpočatá. Jako by sis vůbec nechtěla Vánoce užít!"

Matka se podívala na syna Libora, který seděl u stolu – asi proto, že přestal skládat kostku – možná proto, že od té chvíle, co v lednici objevil vaječný koňak a chutnal mu, měla ho jako syna ještě radši.

Libor se podíval na otce a pak na matku, pokrčil rameny a řekl:

"Vražda je vědomá volba!"

"Já si myslím svoje. Měla by si víc relaxovat." řekl Václav a dál přepínal televizní kanály. "Kdo mi udělá kafe?"

"Já ti ho udělám," pískla Penelopa a hnala se ke kávovaru. "Já ti na něm udělám andílka."

Vlasta se sice nehnala, nýbrž volným krokem přešla k lednici a vytáhla láhev s vaječným koňakem. Nalila si skleničku.

"Mateřská láska může mít mnoho podob," řekl Libor a usmál se a kývnul hlavou ke skleničce.

"Nenalejvej mu," štěkl Václav. "Minule ji měl jako z praku."

"Podotýkám, že jsem si ty čokoládové lahvičky nekoupil, ale obdržel jsem je od vás jako dárek k Mikuláši!"

"To je jedno," řekl Václav. "Ale byl jsi nalitej jak puma!"

"Máš snad na mysli moji mírnou intoxikaci?"

"Hovno, toxikaraci, válel ses po zdi a citoval si nějakýho Níčeho."

"Máš snad na mysli Friedricha Nietzscheho, otče!"

"To je jedno, ale držel si lahvičku v ruce, za tebou se po baráku válely papírky a rozmatlaná čokoláda a tvrdil si, že lidskej jedinec nemá v moderní společnosti význam. Jak si to jako myslel? To jako já pro tebe nemám význam? To si jako ze mě děláš srandu."

"Chceš tam, tati velkýho andílka?" zeptala se Penelopa a tvořila v hrnku směs.

"Jo, klidně," odseknul otec. "Ty nám mladej moc rosteš. To já si ve tvým věku tohle vůbec k rodičům nedovolil! Já byl takhle malinkatej. Takhle."

Libor se podíval na matku a ta jenom zavrtěla hlavou a s kyselým úšklebkem šeptla:

"Kecá!"

Dala na stůl druhou skleničku a nalila do ní vaječný koňak.

"Mám tě moc rád, maminko," řekl Libor něžně.

"Tak dočkám se toho kafe?" tázala se hlav rodiny.

"Počkéééééj," pištěla Penelopa. "To se musí pořááádně!"

Ááááááách – zasténala Vlasta a položila prázdnou skleničku na stůl

Ááááááách – zasténal Libor a přisunul přes stůl svoji skleničku a dodal: "Vždycky jsem Tě měl moc rád!"

Nalila oběma.

"V tý bedně taky dávaj jenom to samý!" konstatoval otec. "To zase budou Vánoce."

"Vánoce jsou přežitek, Víra je slepá. Jenom masy určují pravý tok dějin." Řekl Libor a vylizoval skleničku.

"Co jsi to říkal?" ptal se otec.

"Už nedostaneš," řekla matka.

"Že to už budéééééé," zaječela Penelopa.

"Pravdu nelze umlčet!" řekl Libor a díval se na matku pohrdlivým výrazem. "Mateřská láska je slepá!"

"Proč máme vlastně dneska k obědu pizzu?" ptala se Penelopa?

"Protože maminka odpočívá," odpověděl Václav od televize.

Za ním od stolu zaznělo zavrčení.

"A to se jako může?" pískla Penelopa. "Na Vánoce pizza?"

"Vánoce budou až zítra, srdíčko" řekla Vlasta.

"Technicky budou až za dva dny, Štědrý večer se v mnoha kulturách nepočítá," dodal Libor.

"A zítra papat nebudeme, abychom viděli zlaté prasátko!"

"Ne ne, nemusíme, já už ho vidím," řekl Libor opile a s podepřenou bradou se díval ke gauči.

Matka zasyčela a mlaskla. "Ještě ho ser!"

"Tatínku, já ti nesu kafíčko!" pištěla Penelopa.

"No vida," nadzvednul se otec na gauči, až prázdné nádobí vedle zacinkalo jako kaplička. "To je andělíček?" zeptal se, když se podíval na hladinu.

"Co by to bylo jinýho?" řekla Penelopa uraženě – byť postava spíš než andílka připomínala Mozkomora při zátahu.

"No je moc hezký. Jsi hodná. Jako jediná něco pro mě děláš!"

"Mám Tě moc moc moc rád maminko," řekl Libor a na matku se usmál.

Vlasta nalévala dvě další dávky.

Tak Šťastné a Klidné. S Mozko... s Andělíčkem.

Autor: Pavel Hewlit | pondělí 23.12.2019 11:44 | karma článku: 12.70 | přečteno: 408x

Další články blogera

Pavel Hewlit

Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je

Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.

16.11.2022 v 22:36 | Karma článku: 33.09 | Přečteno: 1992 | Diskuse

Pavel Hewlit

Ta válka muší bejt, to Vám poudám

Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.

16.11.2022 v 16:19 | Karma článku: 36.43 | Přečteno: 940 | Diskuse

Pavel Hewlit

Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze

Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.

9.11.2022 v 14:45 | Karma článku: 26.30 | Přečteno: 483 | Diskuse

Pavel Hewlit

Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj

Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.

5.11.2022 v 1:22 | Karma článku: 44.98 | Přečteno: 6722 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Alena Bures

Recenze - Martina Boučková: Šílená babička

Rodiče si nevybereš. Ale to koneckonců ani děti. A mít mírně šílenou matku je někdy k vlastnímu zešílení, ale někdy....

28.3.2024 v 17:24 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

O fotbalových legendách, paní Štěpánkové a pomíjivosti

Kdybych se narodil před sto lety... No, abych řekl pravdu, někdy mám pocit, že se tak opravdu stalo.

27.3.2024 v 12:58 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 194 | Diskuse

Iva Marková

Ženy

....................................................................................................

26.3.2024 v 22:53 | Karma článku: 9.52 | Přečteno: 197 | Diskuse

Marek Ryšánek

Způsobem bytí byl roven Bohu - Květná neděle.

Lidské dějiny jsou plné příkladů nejrůznějších vládců a vůdců. Ti ovládáni ctižádostí rozpoutávali války, štvali lidi proti sobě. Mysleli, že jim to přinese štěstí, věčnou slávu. Zůstali po nich statisíce, miliony mrtvých.

26.3.2024 v 20:23 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 129 | Diskuse

Jana Péťová

Fluktuace každodennosti

Fluktuace každodennosti - Proměnlivost. Nepředvídatelnost. Dynamika. Rozmanitost. Odlesky radosti překvapení a lásky. Nástrahy a výzvy.

26.3.2024 v 11:08 | Karma článku: 11.09 | Přečteno: 191 | Diskuse
Počet článků 933 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1406

Třeba nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit, rozplakat, donutit, abyste se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit. Třeba.

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...