Lízací holka (ve spolupráci s M. Dlouhou)
Už z toho vzniká delší děj, který navazuje na děje předchozí. Tady je ten první.
https://hewlit.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=727199
Našla jsem si novou rodinu. Ta původní se asi doopravdy snědla. Ani nezavolali, nenapsali. Když mě policista vedl do domů, nikdo v něm nebyl. Jen jsme našli převržený hrnec a na podlaze hnila zelenina. Vzala jsem si věci a šla.
Dívala jsem se s novými rodiči na televizi a viděla venku, jak se na zahradě třese křoví. Bylo to divný, protože nefoukal vítr. Máma a Táta si ničeho nevšimli a dál koukali na obrazovku.
Křoví se třáslo tak nějak jakoby zvláštně. Ne pravidelně. Jako by se v něm něco honilo a třáslo větvičkami. Pořád jsem z toho byla zvláštně rozhozená. Jako by mě to křoví volalo. Ani jsem se nemohla soustředit na televizi. Táta se smál, Máma se smála a vůbec se ani na chvilku nekoukli z okna. Chtěla jsem jim to říct, ale smáli se tak hodně, že jsem radši mlčela.
Nedalo se to vydržet. Stále jsem měla nutkání se jít k tomu křoví podívat. Nakonec jsem řekla, že půjdu spát, ale Rodiče snad o tom ani nevěděli a jenom se dál smáli televizi.
Vyšla jsem ven hlavními dveřmi a kolem zdi domů až k rohu, abych uviděla na křoví. Zase se trochu třáslo. Bylo husté a do něj jsem pořádně neviděla. Ucítila jsem jakýsi smrad. Nasládlý a jakoby spálený. Čím víc jsem se ke křoví blížila, smrad rostl. Křoví se trochu zatřáslo. Už byla tma a já viděla jen to, co osvětlovalo okno z obýváku. Natáhla jsem ke křoví ruku.
Au – sykla jsem a dala si ruku k ústům. Bylo to tak rychlé, že jsem si ani zprvu neuvědomila, že ze křoví něco vyskočilo, kouslo mě to do ruky a odběhlo k plotu. Vrátila jsem se domů a v koupelně si ruku omývala. Na kůži jsem viděl jen malou tečku, nic víc. Ani mě to už tolik nebolelo, skoro vůbec. Šla jsem spát.
Ráno jsem se probudila a měla v puse strašný sucho. Ani napít mi nepomohlo. Vzala jsem si lízátko, a jak jsem ho lízala, ulevilo se mi. Šla jsem se ven podívat ke křoví. Nic v něm nebylo. Akorát kolem byly stopy jako po VLKOOPICOCHODÍCÍMPOMERANČOPSOVI.
Druhý den jsem se probudila a měla zase v puse strašný sucho. Lízátka mi došla. Ptala jsem se Mámy, jestli ještě nějaký nemá. Neměla. Bylo to strašný. Začala jsem olizovat všechno, co se mi dostalo pod ruku, tedy pod jazyk. Lízala jsem lžíci, vidličku, hrnek, dokonce jsem lízala i talíř ze snídaní.
Když jsem se s vyplazeným jazykem podívala na Rodiče, Táta mě popadnul a vyhodil z domu, že se mám vrátit, až se uklidním.
Šla jsem do parku a všechno tam lízala. Dokonce jsem chtěla lízat i lidi, co tam procházeli, ale ty vždycky utekli, a tak jsem lízala stromy a lavičky, a dělala jsem to tak dlouho, dokud POISON nevyprchal a já se mohla vrátit domů.
Rodiče byli rádi, že už mi nic není, a mohli jsme zase žít jako "normální" rodina.
KONEC
Pavel Hewlit
Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je
Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.
Pavel Hewlit
Ta válka muší bejt, to Vám poudám
Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.
Pavel Hewlit
Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze
Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.
Pavel Hewlit
Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj
Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.
Pavel Hewlit
Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty
Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.
Pavel Hewlit
Ten náš frajer Rakušan
Nejspíše jste zaslechli zprávu, že pan ministr vnitra nechal na budově tohoto ministerstva ku příležitosti státního svátku vyvěsit tři vlajky – Naši, tu druhou a mezi nimi vlajku s Putinem v pytli.
Pavel Hewlit
Jak jsem se potkal s paní Postlerovou a něco jsem pak pochopil, a nejen o sobě
Paní Simona Postlerová je česká herečka a dabérka a její hlas poznáte bez váhání. Zabarvení hlasu je noblesa a tón je krása a někdy i mírně hlubší něha. Takhle bych ho popsal.
Pavel Hewlit
Jak se mi v tramvaji porvali tři rusky hovořící občané
Omlouvám se za kostrbatý název, ale dneska si nemůžete napsat jenom tak něco, třeba to, kdo je kdo, protože to by Vás hnedka mohli podezřívat, že někoho nemáte rádi.
Pavel Hewlit
Americká výchova jako základ konce Čechů aneb Rozmačkaný krabí chlebíček v novém tvaru
Vždycky si uvědomím ony smíšené pocity, jakmile se setkám s rodinkou, kde děti dávají o sobě hlasitě vědět, aniž by právě o tyhle projevy stáli jejich rodiče nebo kdokoli jiný v blízkém okolí.
Pavel Hewlit
Pan ministr se pouze ve svém prohlášení spletl (nebo to nevydržel)
A taky že jo – a ruku na srdce, komu se to někdy nestalo, že řekl, co říct vlastně nechtěl, a nechtěl to říct, až když mu někdo jiný řekl, že to vlastně říct nechtěl. Nebo ještě neměl.
Pavel Hewlit
Jak jsme našli morální polohu svého postoje k válce
A hned na úvod řeknu, že není překvapivá, neboť není ničím novým, co by se od malého, a přitom šikovného národa očekávalo.
Pavel Hewlit
Nebezpečí požáru koloběžek aneb Půlnoční sexy (skoro) hasič
Nemám některé lidi na koloběžkách rád. Nejen kvůli onomu pocitu moci, který ucítí, když pod sebou zavrní elektromotorem, a pomyslí si, že chodci jsou póvl vhodný k likvidaci.
Pavel Hewlit
Disney má další pohádkový genderově vyvážený zářez + něco o rasismu
Pokud je příležitost, nijak se svým obdivem k firmě Disney netajím. Je pro mě ukázkou nejen perfektně zvládnutého podnikání, vedení lidí, ale i ukázkou toho, jak rychle umíte v ledasčem otočit.
Pavel Hewlit
Jelikož nevíte, co Vás čeká, tak jste ještě „stateční“
Blíží se zima, a co se mě týče, já si myslím, že celá situace ohledně plynu dobře dopadne. Ne že by se vyřešila situace s válkou, ta se ještě tak dva roky nevyřeší, ale Vláda nesmí selhat.
Pavel Hewlit
Na základce bude nový předmět – „wellbeing“, a jedničku nikdo nedostane.
Musel jsem nejdřív trochu pohledat ve slovnících, protože tenhle název vůbec neznám a evokoval mi něco jako koupele a masáže, takže něco spojeného s wellness.
Pavel Hewlit
Jezte zdravě, ale přijdete o kouzlo našeho zdravotnictví, ale zase nezahájíte revoluci
Nijak nepopírám, že mnou popsané události mohou být shodou náhod, jako by se právě na mě krutý osud chtěl pomstít, že na zdravotnictví v politickém měřítku delší dobu kašleme a lidi v něm pochopili, že to jenom tak neskončí.
Pavel Hewlit
Velitelka celosvětové aliance demokratických sil paní Pekarová-Adamová
Já Vás včera varoval. Já říkal, že jestli nebudete mít pana premiéra rádi a on nebude mít z Nás radost, paní Pekarová-Adamová něco řekne. A už je to tady.
Pavel Hewlit
Jak bezpečně poznat Rusa, který volí Babiše
Včerejšek a v něm pan premiér Fiala ukázal našemu národu, jak je jednoduché v naší krásné a spokojené zemi rozeznat proruské živly, na něž je dobré ukázat si prstem.
Pavel Hewlit
Paní Pekarová Adamová si přeje svetrový mír a kdy točit pokračování hitu
Svetr paní Pekarové Adamová (dále jen P.A.) se stal již legendární záležitost a politička svým svetrem ukázala cestu, jak se vypořádat s nadcházející energetickou krizí.
Pavel Hewlit
Mi Němec sakásáme tocho Rassist Vinetů
Vy na sačátek musela nejdřív vědět, že mi Němec fždycky ferová osobnost. My dobže fždycky věděla, co je tobfré a co nicht tobfré a mi uměla ze fždycky poučit z der Lapsus.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 943
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1435x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz