Sobotní podvečer plná žaludeční nevolnosti, Becherovky a sviní (Svozilovi 4)
Přesně taková, jaká se odehrává v malém měřítku, a zvláště ve večerních hodinách, kdy se spíš počítá se zábavou pro dospělé než pro děti. Třebaže na plácku se nafukoval skákací hrad a děti se tlačily u stolku s věčným žužu s nekonečným datem spotřeby, bylo vidět, že zábava myslí víc na dospělé se svým spíše tekutějším sortimentem.
Václavovi se ani do hospody nechtělo. Včerejšek strávil na zahradě u souseda Adámka, kde se slavil konec školního roku s odměnou pečeného buřta a sudového piva malého pivovaru. Název moku nebyl důležitý, avšak samotné jeho pojmenování evokovalo možnost, že konzument skončí ležet na "rohožce".
Václav Svozil na rohožce neskončil. Skončil v objetí souseda Adámka, připomínající spíše objetí milenecké nežli opilecké. Za potencionální nevěru byl tedy druhý den potrestán výplachem duše přes zadní otvor.
Vlasta Svozilová, jeho to svůdná žena tělem i myslí, byť nemajíc k alkoholu žádné nepřátelské myšlenky, a hravě jej zvládající i ve společnosti užívaných antipsychotik, svým ženským instinktem seznala, že pivo nebude nejlepším společníkem na Neurol, případně na pozdější Hypnogen, a raději se pouze na společnost okolo usmívala se sklenkou nealka. Prášky i tak udělaly své a vše viděné se zalilo do jemně mlžných barev s převažující nachovou a modrou.
Dětem stačil buřt a limonáda. Nic nevadilo, že rozdělaný oheň za zahradou u pole hořel spíše pomocí zahradní odpadu, jehož se mladá paní Adámková potřebovala zbavit, díky čemuž buřty dostaly zvláštní vůni a chuť a staly se jakýmsi reklamním předmětem na pohádky Tisíce a jedné noci ze vzdálených světů.
Druhý den pán domu zahájil vlastní osobitou léčbu. Když mu nepomohla káva, stejně tak malinový řez, rozhodl se pro těžký kalibr špaget s vepřovou panenkou, čímž sám sebe dostal do fáze, že odpoledne nebyl schopný přijet pro Libora na Černý most, kde brigádničil ve fast foodovém zařízení. Sám sebe omlouval tím, že jeho stav není chybou jeho, nýbrž jeho ženy.
Vlasta se ani nesnažila položit si otázku proč, a raději projevila přání večerního posezení v restauraci, neboť nehodlala po sté a víckrát jenom tak v sobotu sedět na zahradě, grilovat, nechat se žrát komáry a od sousedů poslouchat hádky, počínající nehledě na pohlaví aktéru slovem – Typičo.
Václav svolil. Sám měl představu spíše procházky nežli vysedávání – a jak sám z toalety pronesl, co by pro rodinu neudělal.
Takže hospoda:
"Svině!" řekla Penelopa, aniž měla něco zlého v úmyslu.
Jednoduše si tohle slovo ve svých jedenácti letech oblíbila – což znamenalo, že ho bude hojně používat v následujících dvou dnech. Jednak jí hezky znělo a taky ji za něj nikdo nekáral. Našla rovnováhu mezi dětinskostí a pohlavkem.
"Jé támhle je Ivana," řekla. "To je taky svině!"
Vlastě slovník nevadil a prohlížela si jídelní lístek. Václav se kroutil a několikrát si pohladil břicho, aby ukázal, že živiteli je špatně, a žádá potěchu. Penelopa nereagovala a hodila na dvě strany další dvě svině, patnáctiletý Libor se pohupoval na vratké lavici a sledoval šum okolo. Zvláště dívky ve věkové skupině 15–49 let.
"Nic jíst nebudeš!" řekl Václav a zaskučel.
Vlasta se na něj udiveně podívala. Stejně jako Penelopa, která už byla u druhé položky lístku.
"A proč jako?" zeptala se Vlasta.
"Jo, jako proč?" přidala se Penelopa.
"No prostě nebudeš!" řekl Václav a jako by rty zabublal. V překladu říkal, že jelikož je jemu mu špatně, nikdo jíst nebude.
"Ty si měl špagety, na mě nic nezbylo!" řekla Vlasta.
"To ano, ale mě je špatně!"
Vlasta zakroutila očima a zacukala hlavou. "Dám si smažák!"
"Já taky," řekla Penelopa.
"TY si ale nic nedáš?!" zeptal se otec syna a ten na něj vzhlédnul trochu plachým pohledem. Otázka jako by zanikla ve vykřičníku. Hrálo se o všechno. Alespoň jeden musel s živitelem držet.
"Ne!"
Otec si v hlavě oddychl a vydechl. Podíval se na ženu s vítězným pohledem dobyvatele vracejícího se z Everestu, plus ža má žaludeční potíže.
Další průběh nebyl tak zajímavý jako konec. Když paní Vlasta dopíjela pátou Becherovku a na manžela se zatvářila pohledem, že zvládne i další, Václav velel k odchodu a začal se shánět po zbytku rodiny.
Libora našel nedaleko opřeného o strom, jak se usmívá na výstřih zcela opilé asi padesátileté dámy opřené zády o něco níže pod ním s jasným úmyslem (u Libora, ne u dámy) něco velkého poprvé zažít. Penelopa mladším dětem, jejichž rodiče hladily hlavou stůl vedle, vysvětlovala, že všichni jsou svině.
Než stačila rodina zaplatit, korunu situaci nasadil opilý soused Malič, u něhož nikdy nic nebylo jisté, a který Václava počastoval lišáckým úsměvem a posléze i zmínkou, že slyšel, co se včera pozdě u Adámka dělo.
Malič v nestřeženém Václavově okamžiku pohladil roztřesenými prsty jeho hrudník a spiklenecky pronesl:
"Tak ty mi zahejbáš, kocourku!?"
To stačilo.
Nedbaje na žaludeční potíže, které se jako by kouzlem vyléčily šokem s genderově vyváženém rozhovoru, popadl Václav členy své rodiny a rychlejším krokem odcházel k domovu.
Závěrečný výstup však patřil Vlastě.
Po příchodu domů bylo potřeba odblokovat bezpečnostní systém zadáním kódu. Vlasta mačkala tak dlouho, že nejen dům odblokovala, nýbrž i prozatím neznámou technikou přepsala zdrojový kód, po čemž tomto zásahu začal dům sám za sebe myslet.
Ale o tom až někdy příště.
Pavel Hewlit
Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je
Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.
Pavel Hewlit
Ta válka muší bejt, to Vám poudám
Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.
Pavel Hewlit
Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze
Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.
Pavel Hewlit
Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj
Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.
Pavel Hewlit
Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty
Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.
Pavel Hewlit
Ten náš frajer Rakušan
Nejspíše jste zaslechli zprávu, že pan ministr vnitra nechal na budově tohoto ministerstva ku příležitosti státního svátku vyvěsit tři vlajky – Naši, tu druhou a mezi nimi vlajku s Putinem v pytli.
Pavel Hewlit
Jak jsem se potkal s paní Postlerovou a něco jsem pak pochopil, a nejen o sobě
Paní Simona Postlerová je česká herečka a dabérka a její hlas poznáte bez váhání. Zabarvení hlasu je noblesa a tón je krása a někdy i mírně hlubší něha. Takhle bych ho popsal.
Pavel Hewlit
Jak se mi v tramvaji porvali tři rusky hovořící občané
Omlouvám se za kostrbatý název, ale dneska si nemůžete napsat jenom tak něco, třeba to, kdo je kdo, protože to by Vás hnedka mohli podezřívat, že někoho nemáte rádi.
Pavel Hewlit
Americká výchova jako základ konce Čechů aneb Rozmačkaný krabí chlebíček v novém tvaru
Vždycky si uvědomím ony smíšené pocity, jakmile se setkám s rodinkou, kde děti dávají o sobě hlasitě vědět, aniž by právě o tyhle projevy stáli jejich rodiče nebo kdokoli jiný v blízkém okolí.
Pavel Hewlit
Pan ministr se pouze ve svém prohlášení spletl (nebo to nevydržel)
A taky že jo – a ruku na srdce, komu se to někdy nestalo, že řekl, co říct vlastně nechtěl, a nechtěl to říct, až když mu někdo jiný řekl, že to vlastně říct nechtěl. Nebo ještě neměl.
Pavel Hewlit
Jak jsme našli morální polohu svého postoje k válce
A hned na úvod řeknu, že není překvapivá, neboť není ničím novým, co by se od malého, a přitom šikovného národa očekávalo.
Pavel Hewlit
Nebezpečí požáru koloběžek aneb Půlnoční sexy (skoro) hasič
Nemám některé lidi na koloběžkách rád. Nejen kvůli onomu pocitu moci, který ucítí, když pod sebou zavrní elektromotorem, a pomyslí si, že chodci jsou póvl vhodný k likvidaci.
Pavel Hewlit
Disney má další pohádkový genderově vyvážený zářez + něco o rasismu
Pokud je příležitost, nijak se svým obdivem k firmě Disney netajím. Je pro mě ukázkou nejen perfektně zvládnutého podnikání, vedení lidí, ale i ukázkou toho, jak rychle umíte v ledasčem otočit.
Pavel Hewlit
Jelikož nevíte, co Vás čeká, tak jste ještě „stateční“
Blíží se zima, a co se mě týče, já si myslím, že celá situace ohledně plynu dobře dopadne. Ne že by se vyřešila situace s válkou, ta se ještě tak dva roky nevyřeší, ale Vláda nesmí selhat.
Pavel Hewlit
Na základce bude nový předmět – „wellbeing“, a jedničku nikdo nedostane.
Musel jsem nejdřív trochu pohledat ve slovnících, protože tenhle název vůbec neznám a evokoval mi něco jako koupele a masáže, takže něco spojeného s wellness.
Pavel Hewlit
Jezte zdravě, ale přijdete o kouzlo našeho zdravotnictví, ale zase nezahájíte revoluci
Nijak nepopírám, že mnou popsané události mohou být shodou náhod, jako by se právě na mě krutý osud chtěl pomstít, že na zdravotnictví v politickém měřítku delší dobu kašleme a lidi v něm pochopili, že to jenom tak neskončí.
Pavel Hewlit
Velitelka celosvětové aliance demokratických sil paní Pekarová-Adamová
Já Vás včera varoval. Já říkal, že jestli nebudete mít pana premiéra rádi a on nebude mít z Nás radost, paní Pekarová-Adamová něco řekne. A už je to tady.
Pavel Hewlit
Jak bezpečně poznat Rusa, který volí Babiše
Včerejšek a v něm pan premiér Fiala ukázal našemu národu, jak je jednoduché v naší krásné a spokojené zemi rozeznat proruské živly, na něž je dobré ukázat si prstem.
Pavel Hewlit
Paní Pekarová Adamová si přeje svetrový mír a kdy točit pokračování hitu
Svetr paní Pekarové Adamová (dále jen P.A.) se stal již legendární záležitost a politička svým svetrem ukázala cestu, jak se vypořádat s nadcházející energetickou krizí.
Pavel Hewlit
Mi Němec sakásáme tocho Rassist Vinetů
Vy na sačátek musela nejdřív vědět, že mi Němec fždycky ferová osobnost. My dobže fždycky věděla, co je tobfré a co nicht tobfré a mi uměla ze fždycky poučit z der Lapsus.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 943
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1435x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz