Otevřený dopis všem otevřeným dopisům
Hlavní otázkou je, zdali je otevřený dopis skutečným dopisem? Pokud ano, jedná se o dopis, u něhož bylo porušeno listovní tajemství samotným autorem, čímž porušuje (pravděpodobně) §182 či §183 – nebo jde o dopis, jehož autor už natolik nevěří České poště, že jej doručí sám touto formou.
Jiní považují otevřené dopisy za blogy s věnováním, což ovšem nezní natolik skvěle, a tak se používá ona berlička s otevřeností.
Podle doktora Stampa Lettermana z výzkumného oddělení z města Envelope je otevřený dopis jasným důkazem otevřenosti z neotevřeného, jehož podstata je vlastně otevřena čtenáři, který do té doby byl skrytý stejně jako pisatel, což vás nutí k otázce, proč je skrývané natolik považované za otevřené a naopak.
Nicméně otevřených dopisů přibývá a je načase napsat jeden takový samotným otevřeným dopisům. Tak tedy:
Vážené otevřené dopisy,
Jsem si vědom, že psaní otevřených dopisů má svá pravidla, a proto se jimi budu řídit.
Za prvé je v úvodu dopisu potřeba být milý a upozornit na to, jak si Vás všech vážíme a poděkovat Vám za Váš přínos za společnost.
Je nutné upoutat Vaši pozornost a trochu Vás pohladit za ušima a ukázat, jak moc vydření z toho a toho, co jste udělaly, jsme. Chápu, že s oslovením VY hovado či Ty mátoho nebude efekt natěšenosti na další řádky takový.
V dalším bodě se adresátům něco připomíná. Otevřeným dopisům je dobré přiznat jejich otevřenost, lidem zase co a kde udělali dobrého, komu pomohli, co zařídili – prostě polichotit, poplácat po zádech, opět ukázat, jak moc vydření z Vás jsme.
Pak však ve třetím bodě ale přijde ALE. Nebo AVŠAK nebo VŠAK, to však až použité později ve větě. A jak přijde Ale nebo Avšak či však, použité však až později ve větě, začíná jít do tuhého, poněvadž veškerá milost a plácání po zádech končí a čtenář si uvědomuje, že se začíná něco vážně dít. Že něco není v pořádku. Jako v pohádkách, kdy jsi jdete ve sluji pro zlato, ale najednou si uvědomíte, že tam spí drak.
A ten drak je pisatel. A ten drak pisatel je hodně naštvaný drak, takže Vás na dalších řádcích zjebe, co jste kdy udělaly špatně. Ve vašem případě, otevřené dopisy, že jste moc otevřené, a co tím myslíte, když jste tak otevřené, a kam tím míříte, a jestli tím vůbec někam míříte, a jestli naopak tím jenom nepřešlapujete na místě.
V případě lidí se vytne cokoli. Vždycky se něco najde. A kdo nenajde, špatně hledá. Většinou se jim vytkne to, co se nelíbí pisateli. To by tak hrálo, aby pisatel vytknul něco, co se nelíbí třeba sousedovi. To tak. Ať si soused sám napíše otevřený dopis. Vy za nikoho nic dělat nebudete.
Ale jelikož pisatel ví, že být sám je málo, tak se v předposledním bodě otočí na lid, který za ním jako stojí a pisatele podporuje. Ono tam většinou moc lidí není, ale musíte se chovat, jako by za Vámi stála celá armáda Číňanů a všichni drželi nad hlavou sekeru.
To si pak můžete dovolit i na otevřené dopisy. Klidně jim říct, jako rovnej s rovným (trochu dole), jak se věci mají a lidem se nelíbí, že Vy, otevřené dopisy, jste tak otevřené. A to by nešlo. Takhle ne. Co tím chcete dokázat?
Lidem se zase v tomhle bodě oznamuje, jak jsou omylní a vedou něco do záhuby, a lid to právě vidí a bojí se těch kroků a klidně bude mobilizovat (myšlenky), aby se tomu udělala přítrž.
Většinou se nestane nic, žádný strach. Lidi jsou líný, a jak z toho moc nekápne, bojuje se jenom hesly a transparenty – ale slovo už je venku jako palačinky na plotně a adresát ví, že teď už se s ním nikdo mazlit nebude.
A poslední bod mu dá za pravdu. Tam pisatel ukazuje na jasná adresátova fiaska, jaká budou následovat. Co následovat? Ty už tam jsou! Včera bylo pozdě. Proboha, člověče, koukej, jak pozdě je. Už jen zázrak by to všechno odvrátil, kde však (použité však dále ve větě, ne hned za čárkou, to by tam muselo být vloženo avšak) vzít v téhle zemi zázrak? Marnost nad marnost.
Otevřeným dopisům by se napsalo, kam si mysleli, že se se svojí otevřeností dostanou, kam? Co změní? Podívejte, kámen na kameni nezbyl. Brečet a neskrývat slzy.
No a pak se rozloučíte a připíšete k pozdravu cosi začínajícího: Rád bych… Bylo by krásné… Když o tom tak přemýšlím…
A většinou se podepíšete. Někdy i svým pravým jménem.
Otevřený dopis
No, a pak dopis zveřejníte všem na očích a tváříte se skromně. Hezký den.
Pavel Hewlit
Prý mám napsat Putinovi – tak jo, tady to je
Tohle není můj nápad, ale jednoho z diskutérů. On to sice myslel jako vtip, ale i v tom zlomyslném návrhu na moji osobu je kousek pravdy. Nikdo spolu nemluví. Nepíšeme, co bychom chtěli druhému říct.
Pavel Hewlit
Ta válka muší bejt, to Vám poudám
Na rovinu – nejsem zrovna nadšený z toho, co se ve světě děje, a hlavně z toho, co se může ještě dít na základě jedné jediné zprávy o vystřelené raketě.
Pavel Hewlit
Příběhy o žití upravené smrtí aneb Modlitba góje v synagoze
Knihy jsou různé, a to je něco, co netřeba žádnému ze čtenářů připomínat, a ten, kdo nikdy nečetl, ten tomu neuvěří, dokud si dvě tři nepřečte.
Pavel Hewlit
Tak už jsme ve válce, ale já přesto musím řídit tramvaj
Zachovejte paniku, stejně všechno špatně dopadne – ale ještě to není tak špatné, jak titulek tohoto příspěvku hovoří. Válka není a já řídím.
Pavel Hewlit
Půl kila války pro každého, stačí se postavit do fronty
Války jsou smutné, války jsou na prd, války berou matkám děti, války berou všechno, ale je na nich zajímavé, jak se vyvíjejí tam, kde nejsou.
Pavel Hewlit
Ten náš frajer Rakušan
Nejspíše jste zaslechli zprávu, že pan ministr vnitra nechal na budově tohoto ministerstva ku příležitosti státního svátku vyvěsit tři vlajky – Naši, tu druhou a mezi nimi vlajku s Putinem v pytli.
Pavel Hewlit
Jak jsem se potkal s paní Postlerovou a něco jsem pak pochopil, a nejen o sobě
Paní Simona Postlerová je česká herečka a dabérka a její hlas poznáte bez váhání. Zabarvení hlasu je noblesa a tón je krása a někdy i mírně hlubší něha. Takhle bych ho popsal.
Pavel Hewlit
Jak se mi v tramvaji porvali tři rusky hovořící občané
Omlouvám se za kostrbatý název, ale dneska si nemůžete napsat jenom tak něco, třeba to, kdo je kdo, protože to by Vás hnedka mohli podezřívat, že někoho nemáte rádi.
Pavel Hewlit
Americká výchova jako základ konce Čechů aneb Rozmačkaný krabí chlebíček v novém tvaru
Vždycky si uvědomím ony smíšené pocity, jakmile se setkám s rodinkou, kde děti dávají o sobě hlasitě vědět, aniž by právě o tyhle projevy stáli jejich rodiče nebo kdokoli jiný v blízkém okolí.
Pavel Hewlit
Pan ministr se pouze ve svém prohlášení spletl (nebo to nevydržel)
A taky že jo – a ruku na srdce, komu se to někdy nestalo, že řekl, co říct vlastně nechtěl, a nechtěl to říct, až když mu někdo jiný řekl, že to vlastně říct nechtěl. Nebo ještě neměl.
Pavel Hewlit
Jak jsme našli morální polohu svého postoje k válce
A hned na úvod řeknu, že není překvapivá, neboť není ničím novým, co by se od malého, a přitom šikovného národa očekávalo.
Pavel Hewlit
Nebezpečí požáru koloběžek aneb Půlnoční sexy (skoro) hasič
Nemám některé lidi na koloběžkách rád. Nejen kvůli onomu pocitu moci, který ucítí, když pod sebou zavrní elektromotorem, a pomyslí si, že chodci jsou póvl vhodný k likvidaci.
Pavel Hewlit
Disney má další pohádkový genderově vyvážený zářez + něco o rasismu
Pokud je příležitost, nijak se svým obdivem k firmě Disney netajím. Je pro mě ukázkou nejen perfektně zvládnutého podnikání, vedení lidí, ale i ukázkou toho, jak rychle umíte v ledasčem otočit.
Pavel Hewlit
Jelikož nevíte, co Vás čeká, tak jste ještě „stateční“
Blíží se zima, a co se mě týče, já si myslím, že celá situace ohledně plynu dobře dopadne. Ne že by se vyřešila situace s válkou, ta se ještě tak dva roky nevyřeší, ale Vláda nesmí selhat.
Pavel Hewlit
Na základce bude nový předmět – „wellbeing“, a jedničku nikdo nedostane.
Musel jsem nejdřív trochu pohledat ve slovnících, protože tenhle název vůbec neznám a evokoval mi něco jako koupele a masáže, takže něco spojeného s wellness.
Pavel Hewlit
Jezte zdravě, ale přijdete o kouzlo našeho zdravotnictví, ale zase nezahájíte revoluci
Nijak nepopírám, že mnou popsané události mohou být shodou náhod, jako by se právě na mě krutý osud chtěl pomstít, že na zdravotnictví v politickém měřítku delší dobu kašleme a lidi v něm pochopili, že to jenom tak neskončí.
Pavel Hewlit
Velitelka celosvětové aliance demokratických sil paní Pekarová-Adamová
Já Vás včera varoval. Já říkal, že jestli nebudete mít pana premiéra rádi a on nebude mít z Nás radost, paní Pekarová-Adamová něco řekne. A už je to tady.
Pavel Hewlit
Jak bezpečně poznat Rusa, který volí Babiše
Včerejšek a v něm pan premiér Fiala ukázal našemu národu, jak je jednoduché v naší krásné a spokojené zemi rozeznat proruské živly, na něž je dobré ukázat si prstem.
Pavel Hewlit
Paní Pekarová Adamová si přeje svetrový mír a kdy točit pokračování hitu
Svetr paní Pekarové Adamová (dále jen P.A.) se stal již legendární záležitost a politička svým svetrem ukázala cestu, jak se vypořádat s nadcházející energetickou krizí.
Pavel Hewlit
Mi Němec sakásáme tocho Rassist Vinetů
Vy na sačátek musela nejdřív vědět, že mi Němec fždycky ferová osobnost. My dobže fždycky věděla, co je tobfré a co nicht tobfré a mi uměla ze fždycky poučit z der Lapsus.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 943
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1435x
Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz