Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak jsem si pochutnal na Řezníkovi

29. 11. 2016 7:46:36
Některé mediální kauzy mají ty výhody, že se díky nim dostanete do jiných směrů a navštívíte místa, na něž byste pravděpodobně nikdy nenarazili, a když ano, nijak víc byste se o ně nezajímali.

Udělali na nich jednu dvě fotku na fejs a pak šli dál.

Teď hýbe kulturou Ortel a proti němu trojka za Osou zla Pazderková-Banga-Tuna. Asi víte. Já se v tom svezl jednou a mám hotovo. Ale díky zájmu o dění jsem se dostal k jinému, chcete-li slavičímu úletu, a to kdy před třemi lety porota vyhodila z boje o medaili rappera Řezníka. Tedy, nevyhodila ho hned. Vyhodila ho, když pojednou začal sbírat víc hlasů a neúprosně se hnal k vítězství v kategorii Hvězda internetu.

Trochu to připomínalo známou historku pana Donutila, jak vyprávěl o Rudi Kovandovi, trochu pomalém chlápkovi, brněnské pěvecké hvězdě, jehož díky agitacím a zasíláním hlasů málem dostali na pódium v Lucerně. Ačkoli v případě Řezníka o žádnou agitaci nešlo, pouze pro něj hlasovali fanoušci.

Já ho tehdy neznal, ale mohlo být zajímavé, kdyby na podium vystoupil ve své podobě s umrlčí lebkou na obličeji (ano, zase ty lebky) a spustil něco ze své bohaté produkce. Hádám, že bych čuměl na obrazovku jako vyoraná myš, navíc po zásahu plamenometem. Karel Gott by už v té chvíli nikoho nezajímal.

Ale nestalo se, a tak jsem Řezníka objevil až včera na základě odkazu na klip pod jednou diskuzí, která byla, samozřejmě, o Slavících a Ortelu. Ono, víte, včerejšek byl tady na blogu vůbec zajímavým dnem a lámal se chleba – nejvíce ho asi zlomila paní Lucie Provazníková po osmé večer se svým blogem o textech Ortelu a pana Bangy, který zase někdo jiný zalomil kolem jedné ráno a poslal ho do autorčiny osobní sekce.

Ale k Řezníkovi.

Už to, že jsem se na Youtube musel přihlásit účtem mě ujistilo, že se s tím pan rapper nebude srát – a taky že ne. Píseň byla o Slavících a tom šmejdstvu okolo.

Ne každý na podobnou hudbu je. Já osobně ani moc rapperů neznám a poslouchám jiný druh hudby, avšak to neznamená, že bych byl hned za chytrýho, co má od všeho klíče, a začal něco o žumpě nadávek atd... Musím uznat, že jsem se do mnoha textů zaposlouchal, a některé mě dokonce live rozesmály. A to nemyslím ve zlém. Naopak, pokud mě někdo dokáže rozesmát svou prací nebo dílem, tuším, že ten člověk není zlý a má to v hlavě srovnaný.

Můžete si pustit záznam rozhovoru Řezníka s paní Drtinovou na DVTV. Ten člověk ví, co dělá.

To je fuk, že je to v textech píča tam a čurák sem, a korunuje to zmrd a kunda – můžete být sprosťáci až na půdu, ale pokud něco nemáte v hlavě, song z toho neuděláte, natož příběh, což Řezník s přehledem dělá. Příběhy jsou na témata kolem nás a chápu snahu autora poukázat na ně šokem, když normálně je přehlížíme.

Kdyby v roce 13, kdy měl vyhrát (a vlastně vyhrál), zazněl na pódiu třeba Pan Au (třebaže je z pozdějšího alba, ale já si to tak představil), válím se po podlaze v záchvatu smíchu (u klipu jsem se smál opravdu nahlas) a je jedno, kdo pak už dostane cenu. Hosté by zůstali jako sochy, zamrznul by jim úsměv, někdo by nejspíš omdlel, jiný by zdrhal, na místo, kde se registrují značky a jména, třeba pro nějakou asociaci na povolení lovu Řezníka.

Řezník se s tím nesere, jak jsem už předeslal. Zajímají ho většinou temná témata ze zákoutí lidské duše, což máme společné, a umí z nich dostávat podstatné. Třeba zmíněný Pan Au je o pedofilii.

Věřím, že po jejím zaznění na galavečeru (možná i s dětským sborem) by se dostal do problémů, a začalo by vyšetřování, jestli za tou písní není víc. Věřím stejně, že by se tady na blogu rozjely diskuze a články, jež by hravě přehrávaly nějaký ten Ortel. Copak náckové, ale pedofilie, to je něco. To je fuj. O tom se přece nezpívá. Má se zpívat o kytičkách a o lidech, co jdou do práce a mají se rádi.

Mám s tím taky problém, s tou pedofilií a jejím vlivu na okolí. Doufám, že si teď o mně nic špatného nemyslíte, ačkoli u člověka, který něco takového zmíní, nikdy nevíte.

Já jsem o ní napsal detektivku. Nejprve jsem ji podle velmi, velmi nevýhodné smlouvy musel nabídnout nakladatelství Fragment. Odtud zazněla zpráva, že něco podobného nevydávají (ale posílat jim to musím), poněvadž se specializují na dětskou literaturu. Ironicky jsem opáčil, že můj příběh je taky o dětech a že jich je tam hodně, i když nejsou pokaždé komplet. Redaktorka mi už neodpověděla.

Nebojte, příští rok mám pro ni lahůdku v podobě pětisetstránkového fantasy románu, kde se velmi nedětsky řežou lidi s meči, a pak je tam Ježíš Kristus, pak v současnosti kluk z Klánovic se zamiluje a něco se stane, a za druhý světový nějaký německý voják Hans Hagen má nehodu blízko lomů a uvízne v nich – má se na co těšit.

Avšak i jinde nemám štěstí. Téma pedofilie se zdá příliš drsné, i pro naši rádoby svobodnou vůli. Pro svobodnou vůli je toho u nás nepříjemného mnohem víc.

Nicméně Řezník má témat víc, (a jak paní Provazníková v jiné souvislosti poukázala, nijak se slovní interpretace, to jest mluvenými slovy tvořenými z písmen, neliší od některých textů pana R. B.) V Řezníkově světě se setkáte s feťáky, bezdomovci, vraždící kreaturou nebo sadistickým manažerem (a dalšími tématy nám bližším) – a to sice v tvrdším a syrovém balení, za to však s kompletním servisem, který se vám dostane pod kůži a vy se zažitého nemůžete zbavit.

Samozřejmě, není to pro každého, ale přečetl jsem si komentář jakéhosi fanouška, co tvrdil, že chcete-li vypustit ze stresu, dejte si dvě tři písničky. Nekecal. Udělal jsem to, a je to pravda. Na některé věci jsem se díval jinak. Dokonce jsem na chvíli propadnul rytmu a doma si rýmoval:

Lidi na mě kašlou, plivou na mě z vršku

Občas na mě volají, že rozmlátí mi držku

Mně to ale nevadí, já vím, co je snaha

Při vejplatě zajásám, vivat dépé Praha

Ale taky povím vám, co mě ale sere,

kde se to jen v lidech to černý svinstvo bere

Von dobíhá tramvaj, jak cestovel časem,

Nejradši bych po něm hodil pěkně tlustým lasem

Vokolo krku, nebo pověsit za kotníky

Já na tebe tady čekám, ty neřekneš díky

Prej je moje povinnost, na tebe tu čekat

To si myslíš blbě dost, a teď si budeš klekat

Pěkně mě tu odprosíš, že si bludy myslíš

Od mejlky se oprostíš, pravdu na mě čistíš

Než pojedem dál, ty zaskuhráš sbohem

a svatě mi odpřisáhneš, že tramvaják je bohem

No, rapper ze mě nebude. Budu se raději držet prózy.

Řezníkovi bych popřál hodně tvůrčích úspěchů a nápadů a já si jdu pročíst některé blogy, abych věděl, kam se zase vydám a jako místa poznám. Včera jsem byl Rapperem a poté překvapivě Robinsonem – tak ještě uvidím. Na Ortel se však už nechystám. Vyhlížím jiná zákoutí. Mějte se.

Autor: Pavel Hewlit | úterý 29.11.2016 7:46 | karma článku: 22.03 | přečteno: 849x

Další články blogera

Pavel Hewlit

Na jeden rok s blogy končím

A ono taky proč ne. Když se podíváte na události posledních dnů, není se co divit, že mnozí o své práci tady mají jisté pochybnosti.

2.12.2016 v 16:34 | Karma článku: 40.33 | Přečteno: 1711 |

Pavel Hewlit

Opatrný blog

No dneska být opatrní musíme. To není jako dřív, když nás jenom popadli, štípli, až jsme měli modřinu. Dneska už jde o víc. O ideály v cosi.

29.11.2016 v 18:43 | Karma článku: 21.86 | Přečteno: 621 | Diskuse

Pavel Hewlit

Tenký led Ortele a pana Kryla

Původně jsem čekal na Velkého šéfa na jedničce – to mě v televizi včera zajímalo. Jenže běžel až po desáté, a to ještě se ztrátou díky vyhlašování výsledků šaškárny jménem StarDance.

27.11.2016 v 14:25 | Karma článku: 35.09 | Přečteno: 1543 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Libuse Palkova

Globální oteplování

Odborníci se stále přou, jestli současné změny klimatu jsou přirozeným cyklem, a nebo jsou způsobeny lidskou činností. Jisté je, že probíhající globální oteplování má nepříznivý vliv na přírodu a všechny živočichy.

21.8.2017 v 21:06 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 | Diskuse

Klára Tůmová

Hlídání divé zvěře, den sedmý

Sobota, sobota, to nám končí robota. Počkat, ta skončila už včera. A nebo taky ne, miláčky plyšové a opeřené kalendář ani můj stav nezajímá, vyžadují péči neustále.

21.8.2017 v 17:15 | Karma článku: 10.07 | Přečteno: 195 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Zahrada plná dobromysli

Naší velkou zahradou prorůstá mnoho bylin - bršlice, kontryhel, jitrocel, pampeliška... a také dobromysl.

21.8.2017 v 15:11 | Karma článku: 9.71 | Přečteno: 179 | Diskuse

Petr Omelka

Divoká Grace O´Malley - královna Irska a pirátů...

...a také žena, o které se pějí písně, píšou romány a hrají divadelní hry. Mnozí Irové dokonce tvrdí, že Grace O ́Malley znamená samo Irsko.

21.8.2017 v 14:04 | Karma článku: 12.90 | Přečteno: 211 | Diskuse

Libuse Palkova

Pravda utopená ve víně

Hledání pravdy je složité, někteří lidé byli pro pravdu i upalováni. A přitom pravda je pojem velmi relativní až subjektivní, protože záleží na úhlu pohledu a osobní zkušenosti. Existuje vůbec něco jako pravda absolutní?

21.8.2017 v 10:49 | Karma článku: 9.40 | Přečteno: 396 | Diskuse
Počet článků 504 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1210

Ctitel Hitchcocka i Walta Disneyho – to dohromady jde a oba mají k sobě blízko. Vyrůstal jsem na hororu a jemu podobných fantazií. Živím se jako pražský tramvaják, avšak nijak neskrývám, že bych chtěl lidem dát i víc než bezpečný přesun z bodu A do bodu B. Třeba jim nabídnout příběh. Myšlenku. Pobavit je, rozplakat, donutit, aby se podívali na místa v sobě, která se báli navštívit.

Motto: Palte dle uvážení + Lidi, mám vás rád, ale radši bděte.

 

Případné dotazy na fejetonhewlit@seznam.cz

Literární odkazy: https://www.facebook.com/pisalek/



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.